Vstoupí Íránem vyzbrojený libanonský Hizballáh do otevřené války s Izraelem?
Publikováno: 7.1.2024
ANALÝZA / Izraeli se podařilo zasadit tvrdou ránu Hamásu, když byl při útoku bezpilotního letadla zabit Sálih Arúrí – druhý nejdůležitější muž této teroristické organizace a zástupce šéfa jejího politického křídla. K útoku došlo na půdě libanonského hlavního města Bejrútu, ve čtvrti ovládané místním teroristickým uskupením Hizballáh, které je považované za vůbec nejdůležitějšího reprezentanta íránských zájmů na Blízkém východě. Arúrí měl sloužit jako spojka mezi Hamásem a Hizballáhem a potažmo Íránem, jehož představitelé se nedávno otevřeně přihlásili k vražednému útoku na Izrael ze 7. října 2023. Ten měl být podle mluvčího Íránských revolučních gard (IRGC) odvetou za smrt jednoho z jejích velitelů, generálmajora Kásima Sulejmáního, v lednu roku 2020. Atentát na Arúrího znovu obrátil pozornost k chaosem zmítanému Libanonu, na jehož území působí pro Izrael zdaleka největší vojenská hrozba: Hizballáh totiž kontroluje pohraniční území a disponuje desítkami tisíc zkušených bojovníků a zřejmě dokonce více než stovkou tisíc raket, které by mohly překonat Davidův prak. Dosud se ale hnutí neodhodlalo po boku Hamásu otevřeně vstoupit do války s Izraelem a je otázka, jestli by to vůbec bylo v jeho zájmu. Libanonský stát v rozkladu Libanon je po Asadově vítězství v Sýrii zřejmě nejméně stabilním izraelským sousedem. Sedmimilionová země se potýká s dlouhodobě nefunkčním politickým systémem, který je založen na složitém vyvažování mezi četnými náboženskými a etnickými komunitami (v zemi působí celkem 18 státem uznaných náboženských skupin). Libanonským prezidentem kupříkladu musí být křesťan, premiérem pak sunnita a šéfem parlamentu pro změnu šíitský muslim. Na etnickém a náboženském základě stojí i jednotlivé parlamentní strany a jejich (ne)schopnost spolupracovat vedla v posledních letech…