Vy nám tanky, my vám branky! Politické dějiny tuzemského ledního hokeje
Publikováno: 6.5.2024
Moderní dějiny ledního hokeje se začaly psát v Kanadě, když se 3. března 1875 uskutečnil v Montrealu první veřejný hokejový zápas. V roce 1884 se ustálila herní pravidla a od konce 19. století se tento dynamický týmový sport šířil do evropských zemí. Na mistrovství Evropy roku 1911 v Berlíně se zúčastnila čtyři mužstva reprezentující Německo, Čechy, Švýcarsko a Belgii, přičemž český národní tým získal zlatou medaili. Je příznačné, že právě pro Čechy se sportovní klání, včetně hokeje, stala ještě za Rakouska-Uherska výrazem národní a politické emancipace, kterou tímto způsobem demonstrovali i na mezinárodní scéně. Češi hokej prostě milují a není to pro ně jen zábava. Letos probíhá Mistrovství světa v ledním hokeji v Česku, konkrétně v Praze a Ostravě. Sport je věc veřejná, nelze ji oddělovat od politiky a tvářit se, že je normální hostit profesionální týmy zemí, které v dobyvačných válkách vraždí své sousedy. Platí to zejména pro Rusko, ať už se v minulosti jmenovalo jakkoliv, třeba Sovětský svaz. „Rusáci“, což je adekvátní český pojem, kterým jsou označováni imperiálně smýšlející a barbarsky se projevující Rusové, kvůli genocidní válce Ruska proti Ukrajině do České republiky s hokejovými holemi nepřijedou. Co bychom měli vědět o „politických dějinách“ českého hokeje? Na Štvanici proti hákovému kříži Když byl v roce 1918 obnoven suverénní český stát v podobě republikánského a demokratického Československa, stal se lední hokej vedle kopané jedním z nejoblíbenějších sportů. Nová republika patřila k evropským hokejovým lídrům, přičemž Čechoslováci získali bronzové medaile na mistrovství světa v Antverpách (1920), které se konalo v rámci olympijských her, a po dvakrát v Praze (1933 a 1938). Posledně jmenovaný pražský hokejový turnaj se uskutečnil v únoru 1938 na Štvanici pod záštitou prezidenta republiky Edvarda Beneše již v atmosféře vzrůstajícího ohrožení ze strany nacistického Německa. Na zápas Československo–Švýcarsko,…