Výběrem Vance rozhodně Trump nezaboduje u středových voličů. Může to však dávat smysl
Publikováno: 13.10.2024
KOMENTÁŘ / O J. D. Vanceovi se toho v posledních týdnech napsalo hodně. Poté, co si jej Donald Trump vybral za svého viceprezidenta při pokusu znovu dobýt Bílý dům, si řada komentátorů klepala na čelo a upozorňovala, že mladý (40 let) senátor z Ohia není strategicky tou nejlepší volbou. Trump si mohl vybrat z celé řady kandidátů a více hlasů by mu pravděpodobně byl schopen zajistit kandidát menšinového původu. Spekulovalo se tak třeba o afroamerickém senátorovi Timu Scottovi z Jižní Karolíny. Logickou volbou by ale byla také ženská kandidátka – Elise Stefaniková, poslankyně z New Yorku, která se loni proslavila během kongresového slyšení o antisemitismu na univerzitách, Nikki Haleyová, Trumpova soupeřka z primárek, nebo třeba Kristi Noemová, guvernérka Jižní Dakoty (posledně jmenovaná se znemožnila tím, že ve své knize, která měla její kampaň podpořit, popsala, jak vlastnoručně zastřelila svého psa a kozla, protože byli nezvladatelní). Volba nicméně padla právě na J. D. Vance. Aktuálně se zdá, že se kritičtí komentátoři nemýlili a Vance není schopen oslovit voliče mimo trumpovské jádro. Z některých průzkumů dokonce vyplynulo, že je nejméně populárním kandidátem na viceprezidenta po roce 2000. V českých médiích rezonovaly zejména jeho kritické postoje vůči Ukrajině, pozornější čtenáři si mohli vzpomenout i na nedávnou kauzu s koncernem Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada, během níž se Vance postavil proti převzetí jedné americké firmy na výrobu munice. Důvodem podle něj byly úzké vazby CSG na Kreml. Celkově vzato z médií vyplynul poměrně nelichotivý obrázek Vance jako „Trumpa na steroidech“. Možná oprávněně, Vance si na to mnoha svými názory a vyjádřeními sám zadělal. Situace je však složitější a zajímavější. V následujícím článku se…