Výdaje na obranu? Nevymlouvám se, ale na Babišovu vládu spoléhat nelze
Publikováno: 8.7.2026
KOMENTÁŘ / Často dostávám od médií otázku, co se v době naší vlády nepovedlo, co mě mrzí, co bych udělal jinak. Teď mohu jednoznačně odpovědět: to, že jsme podle metodiky NATO neměli loni výdaje na obranu ve výši 2 procenta HDP. Ale současně mě štve, když si přečtu: Babišova vláda nedává 2 procenta, ale vždyť Fialova vláda je nedávala taky. To je polopravda. A v každé polopravdě se skrývá lež. Podívejme se na fakta: Andrej Babiš působil v letech 2014–2021 ve dvou vládách. V té době se obranné výdaje pohybovaly mezi 0,95–1,37 procenta HDP, a to po ruské anexi Krymu (2014), Vrběticích a dalších agresivních krocích Ruska. Navíc v ekonomicky převážně příznivé době. Po nástupu naší vlády jsme – naopak v době ekonomické, inflační a energetické krize – obranné výdaje odpovědně zvyšovali. Z 85 mld. Kč na konci Babišovy vlády v roce 2021 na 160 mld. v roce 2025 (!). Z necelých 1,4 procenta HDP (2021) za pouhé tři roky na 2,1 procenta v roce 2024, resp. 2 procenta v roce 2025. Dvě procenta na obranu jsme vydávali jako první vláda po 20 letech. A v námi schváleném rozpočtu na letošní rok se počítalo s obrannými výdaji ve výši 2,35 procenta HDP. Naše vláda se plně hlásila k závazku NATO. Přijali jsme i harmonogram, jak se postupně dostat ke 3,5 procenta, což je cíl členských států NATO pro rok 2035. Andrej Babiš ve volební kampani i po nástupu do vlády všechny tyto závazky odmítal a říkal, že ČR je prostě plnit nebude. Tolik fakta. A proč se tedy teď říká, že jsme 2 procenta nedávali? Vím, že cokoli napíšu, bude vypadat jako výmluva nebo neschopnost. To klidně unesu, protože jde o vážnou věc. Ne kvůli minulosti, tu už nezměníme, ale pro správný postup v budoucnosti. Ve veřejné debatě se občas zaměňuje rozpočet ministerstva obrany s výdaji na obranu. Přestože ta čísla mají k sobě blízko – většina obranných výdajů jde přes rozpočet obrany – nejsou…