Vynález zkázy: geniální film, při jehož natáčení ukončili komunisté přátelství režiséra s kameramanem
Publikováno: 24.3.2024
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Není to poprvé, kdy se jaderné kataklyzma stalo, tak jako teď po ruské agresi na Ukrajinu, reálnou hrozbou. Pamětníci si připomenou podobnou atmosféru za karibské krize v říjnu 1962, ti nejstarší pamatují ještě americké jaderné údery na Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1946, které ukončily druhou světovou válku. Jejich fatální následky poznamenaly v následujících letech velmocenské soupeření poválečného bipolárního světa, zároveň vyvolávaly v život humanistické vize světa bez násilí, se zodpovědností za jeho budoucnost. Právě takové je fantastické dobrodružné drama Karla Zemana (3. 11. 1910–5. 4. 1989) Vynález zkázy (1958). Že se inspirovalo románem francouzského spisovatele Julese Vernea (1828–1905), se ví, že se ten román správně jmenuje Face au drapeau čili Tváří k praporu, se ví už méně. Vyšel v roce 1896, u nás rok na to jako Vynález zkázy, v roce 1910 také s názvem Tváří v tvář praporu vlasti. A hned napoprvé byl doprovozen také původními ilustracemi Leóna Benetta. Atomový hřib v 19. století To je důležité jméno, protože mj. právě původní ocelorytiny k verneovkám od Benettta a také od Édouarda Rioua Zemana jako jejich vášnivého čtenáře významně inspirovaly při tvorbě výtvarného konceptu Vynálezu zkázy. Prapor z původního názvu knihy, francouzská vlajka, která probudí v uneseném vynálezci nové výbušniny profesoru Rochovi (Arnošt Navrátil) svědomí, se však z děje filmu vytratila. A závěrečná animovaná exploze, která zničí ostrovní doupě únosců, se nápadně podobá atomovému hřibu, ačkoli děj románu se odehrává kolem roku 1885. Je tedy jasné, že ve vizi filmu se spojilo několik komponent. Kromě Zemanovy obliby verneovek také jejich romantická víra v humánní pokrok lidstva a v jen…