Výprava do šumavské divočiny: Zázrak uprostřed Evropy láká i v době covidu
Národní park Šumava je zázrak uprostřed Evropy. Naplno si to uvědomíte až při návštěvě jeho divočiny - ta je ovšem přístupná jen pár malým skupinám.
Publikováno: 31.5.2021
Registrace výprav do šumavské divočiny pro rok 2021 byla spuštěna 17. května. Správa Národního parku Šumava připravila letos 115 výprav s průvodcem na 32 trasách pro více než 1200 zájemců. K dnešku je už obsazeno lehce přes 800 míst.
Mluvčí parku Jan Dvořák představuje letošní novinky programu Průvodci divočinou: "Jedna z nich míří do okolí ledovcových jezer v Královském hvozdu na Železnorudsku. Druhá pak zavede výpravu s průvodcem do méně známé jižnější části Národního parku Šumava - z Polky se jde kolem Žďárecké slati, kdy se prochází územím mezi Knížecími pláněmi a Strážným."
Loni se například těšila mimořádnému zájmu Bobří výprava do málo známé oblasti v okolí malebné říčky Pestřice. Výpravu turistů tam čeká návštěva domoviny bobrů s jejich typickými pobytovými stopami, jako jsou hráze, hrady, nakácené dřeviny nebo i dopravní cesty.
"Málo známým fenoménem bobří činnosti je i zadržování vody v krajině a tak se návštěvníci seznámí i s množstvím rybníčků a tůní. Mohu zaručit, že zájemci okusí vodu, tedy životní prostředí býložravých bobrů, na vlastní kůži," vysvětluje koordinátor programů Průvodci divočinou Vladimír Dvořák.
Do nového "kabátu" se letos v květnu oblékla i 7322 metrů dlouhá unikátní stezka Olšina, jejíž trasa vede po souši, ale především po povalových chodnících mokřady i nad vodní hladinou. Lidem se tak představuje unikátní přírodní oblast kolem 600 let starého rybníka, kterou po desetiletí znali jen lesníci a přírodovědci.
"Dostavbou jsme reagovali na enormní zájem veřejnosti o naši novou stezku, kdy mimořádný provoz v kombinaci s deštivým počasím nevydržely haťové chodníky (trasy vlhkým terénem vyztužené větvemi - pozn. red.) a lidé v rozbahněných úsecích často hledali alternativní cesty okolním terénem. V kritických místech byly doplněny povalové dřevěné chodníky, které zajistí komfort návštěvníkům i ochranu okolní flóry a fauny," vysvětluje Petr Král, ředitel Vojenských lesů a statků, které stezku i celou lokalitu spravují.
I pandemie covidu-19 může mít ovšem paradoxně pro přírodu nějaký užitek. "Letošní dvouměsíční lockdown v březnu a dubnu byl zrovna v období toku a hnízdění některých druhů ptáků. A protože měli na celém území Národního parku Šumava relativně dost klidu, tak jim to velmi prospělo," přiznává mluvčí Dvořák. Jakmile je jen trochu hezké počasí, tak se naopak Šumava zaplní lidmi. První hezký víkend v květnu byl tak podle Dvořáka srovnatelný s vrcholem sezóny v červenci anebo v srpnu.
Odvrácenou stranou zájmu "obdivovatelů" šumavské přírody jsou nicméně odpadky, které po sobě lidé zanechávají.
"Šumava přitáhla v uplynulém roce také lidi, kteří by ji za jiných okolností nenavštívili, protože by volné dny trávili v nákupních centrech či v kavárnách. Jsme tomu samozřejmě rádi, alespoň nevidí přírodu jen v televizi. Ale neumí se v ní ani trochu chovat a podceňují ji. V lednu si například vyrazila parta mladých lidí k Černému jezeru. Děvčata byla oblečena do bundiček, která jim nezakrývala ani pupík. Obuta byla navíc do růžových kotníkových tenisek. Tito lidé se pak v přírodě neumí zákonitě chovat a domnívají se, že si v ní mohou dovolit úplně vše. Mylně jsem se domníval, že jsme se ve vztahu k přírodě přece jen někam posunuli. Neposunuli," konstatuje Jan Dvořák.