Výtvarnice Sidonová: U některých lidí mám skoro pocit vlastizrady
Publikováno: 20.10.2024
ROZHOVOR / O tom, proč maluje specifické panáčky doprovázené geometrickými prvky, proč má pocit, že v knížkách na rozdíl od obrázků vždycky něco chybí, ale i o politice, kterou na vlastní kůži zažila nejen jako dcera dramatika, spisovatele, chartisty a současného vrchního zemského rabína Karola Sidona, ale také v řadách studentů jako přímá účastnice revoluce v roce 1989 si s deníkem FORUM 24 povídala Kateřina Sidonová, pedagožka, výtvarnice, spisovatelka, překladatelka, zkrátka žena mnoha talentů. Na konci října skončí v Galerii v Anenské ulici v Praze výstava Panáčkos Karlínos. Proč právě Panáčkos Karlínos? Když jsem začala znovu pořádně kreslit, měla jsem na většině obrázků takové malé postavičky, kterým jsem začala říkat panáčkové. A když jsem měla první výstavu, pojmenovala jsem ji Les Panáčkos. Po deseti letech od této první výstavy u stejné galeristky jsem chtěla nějak navázat. A protože žiju v Karlíně, říkala jsem si, že Panáčkos Karlínos bude znít docela hezky. Vaše obrazy jsou velice specifické. Postavy bývají uspořádány i do geometrických obrazců. Proč? Když mi vyrostly děti a měla jsem více času, nakoupila jsem si tuše a perka a rozhodla se, že budu malovat jenom čtverečky. Tím to vlastně všechno začalo. Kreslila jsem, aniž bych nad tím nějak přemýšlela, a ono z toho vždy něco vyšlo. Obrázky vlastně vznikaly samy, jak jsem nad sebe kreslila ty malinké čtverečky. Postupně, jak si ruka zvykala, jsem kreslila čím dál tím víc i jiné věci. Ale protože jsem si tenkrát kreslila, abych přišla na jiné myšlenky nebo abych se odpoutala od nějakých problémů, které jsem tehdy měla, tak bylo…