Výuka dějin jako diskursivní supermarket: Opravdu byl komunismus tak přínosný?
Publikováno: 18.12.2023
KOMENTÁŘ / Český rozhlas Plus uskutečnil 1. prosince 2023 rozhovor s novou ředitelkou Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Adélou Gjuričovou. Posluchač by očekával, že nová ředitelka bude vysvětlovat, proč například Rada Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD), a tedy i sama Gjuričová, nevyzvala svého předchůdce Miroslava Vaňka k rezignaci, když vyšlo najevo, že on i jeho zástupce Pavel Mücke nabízel studentkám na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy kredity za sex, a proč se tak stalo až na základě požadavku předsedkyně Akademie věd České republiky. Anebo čím to je, že někteří badatelé a badatelky v ÚSD se hlásí k marxismu a chtějí s ním být „v dialogu“ (jako například Kristina Andělová), další souzní s pullmannovskou tezí, že totalitární režim byl založen na „společenském vyjednávání“, a bádání v Archivu bezpečnostních složek považují za „projev voyeurství“ (jako Michal Kopeček), a že i její současný zástupce Vítězslav Sommer si technokraticky myslí, že komunistické Československo byl právní stát a že „poslední slovo“ o minulosti má mít pouze „expert-historik“. Namísto toho se už z rozhlasové upoutávky posluchač mohl dozvědět zvláštní truismus, neboť podle nové ředitelky ÚSD „komunistická diktatura byla pro někoho přínosná“. Statický pohled na dějiny V poměrech marxistického „sociálního podmiňování“ existovala samozřejmě celá řada nejrůznějších temporalizujích „přínosných“ forem. A pokud zůstaneme ve sféře akademických kariér, pak je třeba zmínit, že to, co někteří aktéři za komunismu považovali za určitý osobní a společenský „přínos“, dnes ve vlastním akademickém curriculum vitae raději vynechávají. To je i případ některých českých profesorů, kterých se jako autorit Adéla…