Vývoj v Česku a na Slovensku je příběhem úspěchu. V obou zemích ale byla tato cesta odlišná, míní analytik

<p><img width="640" height="492" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2017/08/Václav-Klaus-a-Vladimír-Mečiar-se-dohodli-na-rozdělení-Československa.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2017/08/Václav-Klaus-a-Vladimír-Mečiar-se-dohodli-na-rozdělení-Československa.jpeg 640w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2017/08/Václav-Klaus-a-Vladimír-Mečiar-se-dohodli-na-rozdělení-Československa-300x231.jpeg 300w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" /></p><strong>Vývoj v České republice a na Slovensku od rozdělení Československa na konci roku 1992 je příběhem úspěchu. V obou zemích ovšem byla tato cesta odlišná, na Slovensku se transformace podařila navzdory počátečním problémům. ČTK to řekl prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov.</strong> „Jeden i druhý případ jsou případy úspěchu, protože se podařila demokratická transformace i integrace. V obou zemích máme liberálně-demokratický režim. Cesty ovšem nebyly identické, u Slovenska se to podařilo navzdory počátečním těžkostem a to je největší odlišnost,“ řekl Mesežnikov o vývoji Česka a Slovenska za posledních 30 let. Podle něj na Slovensku po vzniku samostatného státu bylo třeba znovu vybojovat zápas o demokracii a demokratická pravidla, což Česká republika nezažila. „Slovenská republika z tohoto pohledu měla mnohem náročnější cestu, měli jsme u moci autoritářské síly, které téměř zablokovaly naši účast na integraci a podkopávaly základy demokratického zřízení,“ uvedl. Slovensko v 90. letech za vlády premiéra Vladimíra Mečiara čelilo výtkám ze zahraničí kvůli deficitu demokracie a také vypadlo z první vlny rozšiřování NATO. Mesežnikov řekl, že slovenský úspěch byl nakonec výsledkem mobilizace občanů, za klíčové označil volby v roce 1998. Po nich Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) skončilo v opozici. Šéf IVO poukázal také na lepší sociální a ekonomickou situaci v Česku. „Více reformních opatření se uskutečnilo v České republice. My jsme měli delší dobu vlády populistických stran než v České republice,“ řekl. Jak Česko, tak Slovensko podle něj mají i nyní nedostatky v oblasti dodržování principů právního státu a pravidel fungování institucí. „Na Slovensku formálně máme liberální demokracii, ale populisté udělali to, že jsme v oblasti právního státu měli situaci selektivního přístupu. Souvisí to s postoji obyvatelstva, máme početnou skupinu občanů, kteří mají sympatie vůči těm politikům, kteří praktikují takový model vládnutí. V České republice to bylo méně výrazné,“ uvedl Mesežnikov. Analytik řekl, že oba nástupnické státy někdejšího Československa provázejí nadstandardní vztahy i vzájemné srovnávání. „Slovensko více srovnávalo sebe s Českou republikou. V posledním období i z Česka zaznívají hlasy, že Slovensko dosáhlo možná více, konkrétně osoba naší prezidentky vyvolává sympatie,“ řekl Mesežnikov. Funkci slovenské prezidentky zastává od poloviny června 2019 Zuzana Čaputová.

#Hlavní stránka #Zprávy #analytik #Česká republika #Československo #rozdělení Československa #Slovensko

Publikováno: 26.12.2022

Vývoj v České republice a na Slovensku od rozdělení Československa na konci roku 1992 je příběhem úspěchu. V obou zemích ovšem byla tato cesta odlišná, na Slovensku se transformace podařila navzdory počátečním problémům. ČTK to řekl prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov. „Jeden i druhý případ jsou případy úspěchu, protože se podařila demokratická transformace i integrace. V obou zemích máme liberálně-demokratický režim. Cesty ovšem nebyly identické, u Slovenska se to podařilo navzdory počátečním těžkostem a to je největší odlišnost,“ řekl Mesežnikov o vývoji Česka a Slovenska za posledních 30 let. Podle něj na Slovensku po vzniku samostatného státu bylo třeba znovu vybojovat zápas o demokracii a demokratická pravidla, což Česká republika nezažila. „Slovenská republika z tohoto pohledu měla mnohem náročnější cestu, měli jsme u moci autoritářské síly, které téměř zablokovaly naši účast na integraci a podkopávaly základy demokratického zřízení,“ uvedl. Slovensko v 90. letech za vlády premiéra Vladimíra Mečiara čelilo výtkám ze zahraničí kvůli deficitu demokracie a také vypadlo z první vlny rozšiřování NATO. Mesežnikov řekl, že slovenský úspěch byl nakonec výsledkem mobilizace občanů, za klíčové označil volby v roce 1998. Po nich Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) skončilo v opozici. Šéf IVO poukázal také na lepší sociální a ekonomickou situaci v Česku. „Více reformních opatření se uskutečnilo v České republice. My jsme měli delší dobu vlády populistických stran než v České republice,“ řekl. Jak Česko, tak Slovensko podle něj mají i nyní nedostatky v oblasti dodržování principů právního státu a pravidel fungování institucí. „Na Slovensku formálně máme liberální demokracii, ale populisté udělali to, že jsme v oblasti právního státu měli situaci selektivního přístupu. Souvisí to s postoji obyvatelstva, máme početnou skupinu občanů, kteří mají sympatie vůči těm politikům, kteří praktikují takový model vládnutí. V České republice to bylo méně výrazné,“ uvedl Mesežnikov. Analytik řekl, že oba nástupnické státy někdejšího Československa provázejí nadstandardní vztahy i vzájemné srovnávání. „Slovensko více srovnávalo sebe s Českou republikou. V posledním období i z Česka zaznívají hlasy, že Slovensko dosáhlo možná více, konkrétně osoba naší prezidentky vyvolává sympatie,“ řekl Mesežnikov. Funkci slovenské prezidentky zastává od poloviny června 2019 Zuzana Čaputová.