Vztahy s Čechy se zhoršily, myslí si drtivá většina Poláků. Viník: spor o důl Turów

#Zahraničí

Publikováno: 15.11.2021

Při pohledu z české strany hranice je těžební jáma Turówa nepřehlédnutelná. Pohybují se po ní hučící žluto-zelené stroje, na vzdálenějším okraji se tyčí komíny a chladicí věže stejnojmenné tepelné elektrárny. Obojí provozuje polský státní koncern PGE. Pro místní jde hlavně o zdroj obživy, ale pro zdejší Čechy z Libereckého kraje těžba představuje ohrožení zásob pitné vody a poničené životní prostředí. 

I když se důl nachází ve výběžku polského území na samém severu Čech, o hádce s Polskem, kterou způsobuje, už slyšela většina obyvatel celé republiky. Tak zní jeden ze závěrů společného šetření polské agentury United Surveys a českého Medianu. Výsledky získal server Aktuálně.cz společně s polským listem Gazeta Prawna. Průzkum proběhl v říjnu, ještě před českými parlamentními volbami, ve kterých ztratila moc vláda Andreje Babiše (ANO). Právě jeho kabinet se v posledním roce a půl ve sporu významně angažoval. 

Jenže pře mezitím tvrdě dopadla na vzájemné vztahy. Některé hospody v polském pohraničí třeba demonstrativně přestaly obsluhovat české zákazníky. 

Z dotazování pak vyplývá, že Češi mají Poláky rádi méně, než tomu bylo před několika lety. Průzkum z roku 2017, který provedla agentura STEM, odhalil spíše pozitivní postoj k Polákům u 60 procent obyvatel, nyní je to jen 43 procent. Pohled z polské strany je mnohem příznivější: Čechy má rádo 65 procent zdejších obyvatel.

V případě sporu o Turów jsou už ale odpovědi jiného tónu, Poláci jsou podle analytiků spíše proti tomu, aby se obě strany dohodly. "Srovnání odpovědí respondentů z Česka a Polska jasně ukazuje, že Češi spíše usilují o dohodu, zatímco Poláci jsou spíše pro pokračování sporu o důl Turów," shrnuje analýza. Dvě třetiny Čechů se také bojí, že pokud by došlo k další neshodě s Polskem, Varšava se bude mstít.

Varšava chce dolovat v Turówě hnědé uhlí až do roku 2044 a podle Prahy přitom nebere v potaz dopady na životní prostředí okolní oblasti. Žádá proto kompenzace. Spor řeší i Evropská komise a Soudní dvůr EU, zároveň už pět měsíců trvají vyjednávání zástupců vlád obou zemí. Cílem je najít kompromis a uzavřít dohodu, která by základní sporné body vyřešila. 

V Polsku se ke sporu pravidelně vyjadřují nejvýše postavení politici. Téma plní titulní strany novin, polský premiér Mateusz Morawiecki se v minulosti kvůli Turówu odmítl setkat s premiérem Babišem. Polští představitelé v uplynulých týdnech opakovaně obviňovali své české protějšky, že spor záměrně vyhrocují, aby si tak zajistili větší popularitu před říjnovými parlamentními volbami. Jenže jak vyplývá z průzkumu, skoro tři čtvrtiny Čechů spor chápou jako problém ochrany životního prostředí, ne politickou záležitost. Že by mohl souviset s již proběhlými volbami, věří jen třetina.

Klíčová překážka: evropský soud

Mezivládní jednání o možné dohodě skončila náhle týden před českými volbami. Polskou vládu mezitím kvůli údajným chybám ve vyjednávání o Turówu opustil ministr pro životní prostředí Michal Kurtyka, nahradila ho Anna Moskwová. Delegace obou států se poté znovu setkaly a mluvily spolu na začátku minulého týdne po telefonu. 

"Poslali jsme hraniční parametry, při jejichž dodržení ta dohoda dává z našeho pohledu smysl. Teď je míč na polské straně," říká liberecký hejtman Martin Půta (STAN). Moskwová v rozhovoru pro list Gazeta Prawna uvedla, že k dosažení dohody chybí jen vyjasnění "části jednoho odstavce". 

Podle informací deníku Aktuálně.cz jsou ale nevyjasněné body nejméně dva. Zásadní překážkou je například český návrh, aby v případě nedodržování smlouvy Praze zůstala možnost obrátit se na Soudní dvůr EU.

Polsko vede s unií v poslední době hned několik rozepří. Jedna se týká přímo toho, jestli má evropský soud pravomoc rozhodovat o polských záležitostech. 

"Poslední, zbývající bod je pro nás v české verzi nepřijatelný, ale předložili jsme své argumenty a návrhy a věříme v moudrost svého partnera," dodala ministryně Moskwová.

Jak zachránit vodu?

Vznikající dohodu mezitím tvrdě kritizují zástupci neziskového sektoru a obyvatel obcí na české straně hranice. "Dohoda v současném znění nebrání dalšímu poklesu hladin podzemní vody a neřeší porušení práv českých občanů, pouze zabrání ČR i jejím obyvatelům se vůči nelegální a škodlivé těžbě dále bránit," píše se v prohlášení nově utvořené ekologicko-aktivistické platformy Společně pro vodu. 

Ta odkazuje mimo jiné na dřívější odborný posudek hydrogeologa Josefa Datla z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. V minulosti upozornil například na to, že podzemní bariéra v podobě, jakou navrhují těžaři z PGE, zásoby českých podzemních vod neochrání.

"S vodou v té oblasti už nic moc dělat nejde. Vodárenský vrt v Uhelné se bude muset utlumit nebo odstavit, domovní studny asi také nečeká dobrá budoucnost," řekl hydrogeolog už dříve pro Aktuálně.cz. 

Polští těžaři vliv na zásoby pitné vody odmítají. V plánu Libereckého kraje se počítá s řešením pro lidi v obcích Uhelná, Václavice nebo Horní Vítkov v podobě nových vodovodů, rozšiřování těch stávajících nebo se zajištěním pitné vody jiným způsobem. Pokud se Česko s Polskem nedohodne, bude kraj podle hejtmana Půty chtít peníze na výstavbu od státu. Smlouva nicméně počítá s tím, že by na ni přispělo Polsko. 

Termín dalšího česko-polského setkání zatím stanoven nebyl. Nově by se do rozhovorů mohli zapojit i zvolení poslanci. Jsou mezi nimi členové teprve vznikajícího výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny. "Jakoukoliv dohodu by musela odsouhlasit už nová vláda," dodává ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec (ANO).