Wagnerová, Rychetský a Fremr se mýlí. Zavírat lidi za emigraci nebylo normální
Publikováno: 11.8.2023
KOMENTÁŘ / Kauza soudce Roberta Fremra nabírá obrátky. Zvažuje, že se vzdá kandidatury na ústavního soudce, ale z jeho vyjádření nevyplývá, že si uvědomuje hloubku problému svého předlistopadového působení v justici. Totéž platí pro jeho obhájce, kteří diskreditují polistopadové vyrovnání s minulostí. Soudce Fremr podle nových údajů z Archivu hlavního města Prahy odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 procesech. Tuto informaci zveřejnil Ústav pro studium totalitních režimů, který do konce srpna zpracuje zprávu o působení soudce Fremra v komunistické éře. 124 procesů s emigranty Připomeňme úvodem, že všech 110 tisíc lidí odsouzených kvůli emigraci bylo počátkem devadesátých let rehabilitováno. Jejich procesy byly označeny za politické a nezákonné. Fremrova bilance je ještě vyšší, než bylo známo krátce po hlasování v senátu, kde prošel jen velmi těsnou většinou dvou hlasů. Pokud by měli senátoři tyto informace před hlasováním, podle zpráv z horní komory by neprošel. Byli bychom ušetřeni zjitřené a místy až absurdní debaty. Problém nespočívá jen v samotném na tehdejší poměry nezvykle vysokém počtu lidí, které Fremr odsoudil kvůli „nedovolenému opuštění republiky“, z toho pět k nepodmíněným trestům. Neméně závažná je skutečnost, že tuto výseč svého životopisu Fremr zatajil senátorům, kteří se ho výslovně ptali, zda se nepodílel na politických perzekucích. A nyní vychází najevo, že nešlo o „zapomětlivost“, ale o jeho neochvějné vnitřní přesvědčení, že o žádné politické kauzy nešlo. Fremr téhož dne, kdy ÚSTR aktualizoval počty odsouzených, vystoupil v pořadu Interview24 v České televizi a příliš si nepomohl. Uvedl sice, že přemýšlí o rezignaci z kandidatury na ústavního soudce, ale počká si na výsledky prověrky…