Z Arktidy přichází varovné zprávy o úniku metanu. Oceán nezamrzá, jak by měl

#Zahraničí

Publikováno: 31.10.2020

Když se v polovině října dosud největší mezinárodní vědecká expedice MOSAiC vracela ze severního pólu, přinesla špatné zprávy. Led v Arktidě taje dramatickou rychlostí. "Viděli jsme velké plochy vody táhnoucí se téměř k pólu, obklopené ledem, který byl proděravělý z důvodu masívního tání," popsal šéf mise, německý klimatolog Markus Rex. 

Jeho vědecký tým strávil na ledoborci Polastern u severního pólu celý rok. Měřili teplotu, vlhkost a tlak vzduchu, sbírali vzorky vody a studovali plankton, zkoumali život pod ledem. Nashromáždili data k výzkumu změny klimatu v arktické oblasti, která se otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety.

Jen několik dní po jejich návratu přišla další zpráva. Ještě na konci října, kdy už se obvykle začíná vytvářet sezonní led, je v Arktidě rekordní množství otevřeného moře. Dlouhotrvající teplo na Sibiři způsobilo, že ještě nezačalo zamrzat moře Laptěvů.

Začarovaný kruh

Opravdu znepokojivé novinky ale přinesli vzápětí švédští vědci. Zjistili, že vlivem oteplování na dně moře rozmrzá metan hydrát, obrovský zásobník metanu, který v bublinách stoupá na hladinu a uvolňuje se do atmosféry. Metan je jeden z nejnebezpečnějších skleníkových plynů. Stejné množství metanu ohřeje atmosféru během 20 let až osmdesátkrát rychleji než oxid uhličitý. 

Podle švédských vědců je to důkaz, že byl narušen celý východosibiřský šelf, ukrývající obrovské množství metanu, který bude dál unikat. Arktida má přitom obrovský vliv na další oteplování atmosféry. 

Poručíme větru a dešti

Za severním polárním kruhem to vypadá, jako by lidem na záchranu planety skutečně docházel čas. Klimatická krize se rychle zhoršuje, a proto i věda přichází s radikálními kroky. Stále více prostoru dostává takzvané geoinženýrství. Jde o lokální umělé ochlazování klimatu a testuje se v Austrálii nebo v USA. Vědci tvrdí, že ochladit planetu je možné. Teď musí ještě přijít na to, jak dalekosáhlé dopady bude takové poroučení větru a dešti mít.

"Digitální dvojče" Země dokáže varovat před povodněmi

Věda dokáže lidstvo zachránit i před přírodními katastrofami. V Evropě vzniká ojedinělý projekt Destinace Země, díky kterému by do deseti let vědci dokázali určovat, kdy a v jaké intenzitě udeří povodně, hurikány nebo požáry. Využívat k tomu budou takzvané digitální dvojče Země - přesný model planety a výkonný počítač schopný simulovat veškeré pochody planety.

Vzkaz Davida Attenborougha

Jestli vám v záplavě špatných zpráv chybí naděje a vlídné slovo, pusťte si nový film Davida Attenborougha, který je dostupný ve videotéce Netflix. Čtyřiadevadesátiletý dokumentarista a přírodovědec v biografickém snímku vypráví, jak za svůj dlouhý život sledoval úpadek přírody. Nabízí ale řešení. Do sta let může být příroda zase divoká. Zdůrazňuje, že ještě není pozdě změnit náš životní styl a zachránit se.

Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník

Anebo si pusťte alespoň vzkaz od režiséra a scenáristy Zděňka Svěráka. Deník Aktuálně.cz pokračuje ve velkém speciálu věnovaném změnám klimatu a postupně ve videích dává prostor odborníkům i osobnostem veřejného dění, kterým hrozba oteplování Země není lhostejná. Zdeněk Svěrák byl prvním z nich.