Z obce na dožití je eko premiant Česka: Vesnička u Zlína upoutala i prince Charlese

#Ekonomika

Publikováno: 27.11.2020

Hostětín (od naší zpravodajky) - Vesnička o 220 obyvatelích, která leží ve Zlínském kraji asi 20 kilometrů od Uherského Brodu, byla ještě před revolucí takzvaně na dožití. Hostětín, který byl tehdy ještě součástí sousedního Pitína, totiž neprovozoval vlastní čistírnu odpadních vod a pro vodárenskou nádrž Bojkovice dostavěnou v roce 1966 představoval tak významný zdroj znečištění, že v obci začala v sedmdesátých letech platit stavební uzávěra. Lidé si zde tudíž nemohli stavět domy, a odcházeli tak do okolních vesnic a měst, třeba do Slavičína.

V devadesátých letech se ale Hostětín od Pitína osamostatnil a nové zastupitelstvo přemýšlelo, jak zákaz stavět budovy prolomit. Nakonec vedení rozhodlo o vybudování kořenové čistírny odpadních vod, čímž nejenže skončila stavební uzávěra, ale začala se rodit vesnice v Česku poměrně ojedinělá ve svém přístupu k udržitelnosti.

Letos v říjnu si za to vysloužila už několikátou cenu, když vyhrála absolutního vítěze v soutěži E.ON Energy Globe, přezdívané také "český ekologický oscar".

"Pak se povedla výtopna na biomasu, která se dělala téměř současně s moštárnou," vypráví Petr Kucka, zatímco nás v doprovodu starosty provází po malé obci a vysvětluje, jak "kořenovka" pracuje.

"Jsou lidé, kteří tvrdí, že nefunguje a je to šarlatánství," dodává muž, který působí jako zástupce ředitelky v místním Centru Veronica Hostětín. Kromě realizace tamních projektů se podílí třeba i na pořádání workshopů pro dospělé či školáky o ekologii.

U kořenové čističky je zásadní průtok předčištěné odpadní vody kořenovým filtrem. Mělká nádrž slouží k zachycení jemnějších částic obsažených v odpadní vodě a rostliny na kořenovém filtru částečně odsávají živiny, dodávají kyslík, na jejich kořenech sídlí bakterie a v zimě působí jako tepelná izolace.

"Na kořenech mokřadních rostlin žijí bakterie, které čištění zajišťují. Funguje to vlastně stejně jako v průmyslové čistírně, kde jsou ale bakterie uměle udržované, musí se probublávat, krmit a tak dále," popisuje Kucka.

Obec jako každá jiná

Kromě čističky se vesnice, v níž by se vzhledem k počtu obyvatel neuživila ani hospoda, může chlubit první veřejnou pasivní budovou v Česku (kterou představuje centrum Veronica), zmíněnou výtopnou na biomasu, na kterou je napojeno kolem devadesáti procent všech domů, nebo solárními panely, z nichž první se tu objevily už na konci devadesátých let. 

"Fotovoltaika vyrobí více elektřiny, než spotřebují obecní budovy včetně kotelny. V číslech to bude zhruba asi 47 megawattů (MWh) vyrobené elektřiny a spotřeba 42 MWh. Výroba a spotřeba se samozřejmě neděje v tu stejnou dobu, na provoz obce to ale zkrátka stačí," říká Boleček, který do čela úřadu usedl za KDU-ČSL před dvěma lety po volbách do zastupitelstev obcí.

Z údajů webu Naseteplo.cz, který monitoruje ceny dálkového vytápění napříč republikou, pak Hostětín vychází o třetinu levněji než plynové topení například v šest kilometrů vzdáleném Slavičíně. Podle dat institutu Veronica z roku 2013 pak obec díky biomase ušetří téměř 1100 tun emisí CO2 ročně.

"Máme lepší vzduch, když tady člověk vystoupí z vlaku, tak nic necítí," dodává k tomu Kucka, jaké to je, když cestující dorazí do malé vísky na nádraží s jediným kolejištěm. 

Záhy k tomu ale dodává, že co se dopravy týče, většina místních se rozhoduje zejména tím, co je komfortnější. "Nechci jim křivdit, ale pochybuji, že se rozhodují, jak budou jezdit, a myslí u toho na klima. Ale on je také rozdíl žít na na venkově, nebo ve městě. Tady to jde bez auta složitě," míní.

A co obyvatelé říkají na to, že se v průběhu let z jihomoravského Hostětína stala tak trochu atrakce, na kterou se ročně přijede podívat několik tisíc lidí? Někteří lidé by podle Kucky uvítali, kdyby tu byl klid a nic se tu nedělo. Jiní jsou za to naopak rádi. A pak je hromada lidí, kterým na tom nijak zvlášť nezáleží.

Není to tak, že by tu byli sestěhováni jen ekologicky smýšlející osoby. Co do složení obyvatelstva je to podle něj úplně obyčejná obec jako kterákoliv jiná, čemuž přikyvuje i starosta.

"Charles se těžko trumfuje"

Hostětín přitom opravdu budí pozornost, a to i za hranicemi republiky. V roce 2015 tu oslavil Mezinárodní den Země tehdejší velvyslanec USA v Česku Andrew Schapiro a před deseti lety sem v rámci cesty do ČR zavítal s manželkou Camillou britský princ Charles, který je pro svůj zájem o ekologická témata známý. "Charles se těžko trumfuje," odpovídá se smíchem Kucka, zda tuhle návštěvu ještě někdy někdo překoná. 

Roční úspory emisí CO2 a podíl jednotlivých položek 

Zdroj: Ekologický institut Veronica, údaje z roku 2013

Člena britské královské rodiny tehdy neminul ani přípitek jablečným moštem z místní biomoštárny, kterou tu vede hostětínský rodák Radim Machů. Kromě bio moštů vyrábí i ty "nebio" (selské) mošty, sirupy a také jablečný ocet.

"Máme kolem třiceti až čtyřiceti registrovaných zemědělců, vesměs jde o malé pěstitele z tohoto kraje. Jsou ale roky, kdy třeba přijde jarní mráz, který postihne významnou část produkce, takže pro nedostatek úrody pak musíme něco dovézt od Olomouce, nebo dokonce i z Čech," říká Machů k tomu, zda se snaží suroviny pro výrobu moštu získávat od zdejších hospodářů. 

Bez dotací to nejde

Machů stál také u zrodu většiny projektů udržitelného rozvoje v Hostětíně. V roce 2006 tu například vzniklo na tehdejší dobu šetrné pouliční osvětlení. Jak ale vysvětluje Kucka, jde o běžná LED svítidla, která má dnes již kdekdo, tehdy se ale pomalu ani nevědělo, že bílá LED existuje. 

"Světla už jsou na kraji životnosti. Ještě jsme to sice na kraji úplně neprobírali, ale já bych to viděl na to, že by bylo pěkné dát tady postupně solární osvětlení," přemítá Boleček.

Světla nejsou to jediné, co by potřebovalo revizi. Nutná je v současné době zejména rekonstrukce čističky, která je v provozu už dvacet šest let a v současné době podle Kucky nestačí na nové normy ohledně odbourávání fosforu. Přitom pokud se tato látka dostatečně neodbourává, tak v nadměrném množství vede zejména k bujení sinic.

Modernizace byla v plánu už letos, ale zpozdila se zejména kvůli vyčerpání dotačních titulů. "Bez dotací v takovéhle malé obci neuděláme vůbec nic," krčí rameny Boleček.

Video: Nezapomínejme na klimatickou krizi. Musíme snížit emise, říká šéf E.ON Záklasník