Z pramínku vody se stala katastrofa. Protržená přehrada na Bílé Desné spláchla desítky lidských životů
Publikováno: 17.9.2024
HISTORIE / „Strašná zvěst o protržení přehrady otřásla poklidným ovzduším desenského údolí okolo 16. hodiny…“ zní vzpomínka desenského vikáře Eduarda Gnendigera na osudné odpoledne 18. září roku 1916. Pro obyvatele Desné v půvabném kraji Jizerských hor nebyly povodně ničím výjimečným, na hukot rozbouřených vod byli zvyklí. „Do značné míry uklidnění, vyměňovali si názory na stávající situaci, když v tom okamžiku to přišlo. Strašné, ohromující, zničující…“ Přehrada na Bílé Desné přitom měla být pro obce Polubný, Desná, Potočná a Tanvald v severních Čechách požehnáním. Oblast Jizerských hor během 19. století pravidelně trápily ničivé povodně. Zřejmě ta nejrozsáhlejší zasáhla kraj v červenci roku 1897 a zanechala ze sebou ohromné škody ve výši až devíti a půl milionů rakouských korun, zničila továrny, domovy, stroje, zboží i zásoby, připravila o život zhruba 120 lidí. Jen od roku 1846 tamější kroniky vyprávějí o devíti zničujících povodních. Místní obyvatelé, především tehdy čeští Němci, se proto rozhodli, že situace je třeba neprodleně řešit. O radu a pomoc požádali vodohospodářského odborníka, profesora Otto Intzeho z Cách. Ten na počátku roku 1901 předložil projekty na šest přehrad zachycujících přívalové deště z Jizerských hor. Pět z nich bylo později dokončeno – Harcov, Bedřichov, Fojtka, Mlýnice a Mšeno. Během inspekce povodí Kamenice Otto Intze na počátku října roku 1904 utrpěl mozkovou příhodu a navzdory snahám lékařů o několik týdnů později zemřel. Realizace svých projektů se tak nedožil. Pomyslnou štafetu po něm převzal projektant Wilhelm Plenkner z Prahy na jaře roku 1906. Navrhl celou soustavu přehrad v povodí Kamenice, z nichž…