Z toho se Rusům protočí panenky. Nováček v NATO přitvrzuje, o Babišovi a spol. si myslí své
Publikováno: 3.2.2026
KOMENTÁŘ / Téměř ve stejném okamžiku, kdy v Česku vyšlo najevo, že vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v tichosti seškrtal opatření, jež měla zemi chránit před ruskými špiony a sabotéry působícími pod diplomatickým krytím, ruské velvyslanectví ve Stockholmu popudilo, že švédské ministerstvo zahraničí udělalo pravý opak. „Účelem těchto omezení je bránit ruským ambasádám a konzulátům v práci,“ uvedli vyslanci Kremlu ve Švédsku. Jejich reakce vypovídá o jediném: jedná se o opatření, jež Putinův režim zabolí. Švédsko koneckonců patří dlouhodobě mezi země, které s agresorem nemají slitování. A Rusové si toho všímají. Podle nové studie nezávislé moskevské organizace Levada Center ho čtyřicet procent dotázaných označilo za nepřátelskou zemi. Podobné kličkování ve vztahu k Rusku a potažmo k Ukrajině, jaké svým rozhodnutím učinil Macinka, předvádí Babišova vláda od první chvíle, kdy nastoupila k moci. A pokaždé to v kontrastu s těmi, kdo se nebojí dát jasně najevo, na čí straně stojí, bilo do očí. Ať už šlo o neochotu zaručit se za půjčku pro napadenou zemi, nebo se zapojit do bezpečnostních garancí v případě, že na Ukrajině nastane mír. Zatímco švédský premiér Ulf Kristersson po lednovém jednání koalice ochotných v Paříži hned přispěchal s nabídkou gripenů či minolovek, Andrej Babiš (ANO) se zmohl na oznámení, že Česko nezruší muniční iniciativu, ale už na ni nedá ani korunu. Takové lavírování už Česko připravilo o reputaci země, jejíž vláda vyznává západní demokratické hodnoty a podle toho se chová. Články ve švédských…