Z volby předsedy americké Sněmovny reprezentantů se stalo absurdní drama na pokračování
Publikováno: 20.10.2023
KOMENTÁŘ / Od začátku bylo jasné, že Jim Jordan je docela zvláštním kandidátem na předsedu sněmovny. Tato funkce totiž vyžaduje schopnost vyjednat kompromis a prosadit zákony, ale Jordan za svou 16 let trvající kariéru zákonodárce žádný zákon neprosadil a proslavil se spíš jako někdo, kdo umí hru bořit, ale sám nic nevytvoří. Bývalý republikánský předseda sněmovny John Boehner, na jehož konci měl Jordan také velký podíl, ho označil za legislativního teroristu. Jordan silovou strategii zvolil i v případě kandidatury na funkci předsedy, ale zatím bez úspěchu. Je evidentní, že vyjednávání je pro tým okolo Jordana sprosté slovo, a to dokonce i v případě, kdy se má jednat s lidmi z vlastní strany. Poté, kdy potopili kandidaturu Stevea Scalise, který Jordana porazil v hlasování mezi republikány, najednou farizejsky volají po jednotě. Jenže místo ústupků chtějí jednoty dosáhnout tím, že ostatní prostě převálcují. Výhrůžky smrtí Když Scalise zjistil, že pro něj nebude dost republikánů hlasovat, tak svou kandidaturu stáhl. Když Kevin McCarthy sháněl hlasy při volbě v lednu tohoto roku, tak nabízel radikálnímu křídlu splnění jejich požadavků. K nim patřil i ten, aby návrh na odvolání předsedy mohl podat jediný člen sněmovny. To se nakonec McCarthymu stalo osudným. Jordanovi lidé zvolili jinou taktiku. Nechali hlasovat a místo jednání si usmysleli, že odpůrce prostě zastraší. Vyzývali třeba voliče, aby zaplavili jejich kancelář telefonáty. To je sice nátlak, ale ještě by to bylo asi snesitelné. Jenže v situaci, kdy si Mitt Romney musí platit ochranku, protože se odvážil postavit Trumpovi, bylo jasné, kde to…