Za Trumpovým úspěchem nestojí zásadní renesance konzervativních hodnot. Kulturní války ale nepodceňujme
Publikováno: 5.1.2025
KOMENTÁŘ / Donald Trump to znovu dokázal. Podařilo se mu zopakovat více než sto let starý příklad Grovera Clevelanda, a stal se tak teprve druhým prezidentem, který se do Bílého domu vrací. A jeho cesta byla opět poměrně specifická. Neobešla se bez soudních řízení vedených v několika státech, ale ani pokusů o atentát. Právě pokus o atentát ze 13. 7. 2024 byl možná jedním z klíčových momentů celé kampaně – už jen kvůli ikonické fotce Trumpa se zaťatou pěstí a americkou vlajkou v pozadí. Těch ikonických momentů bychom samozřejmě našli více, svět obletěly třeba Trumpovy fotografie z jeho návštěvy McDonaldu, kde smažil hranolky a obsloužil několik zákazníků. Návštěva byla zjevně koncipována jako odpověď na tvrzení Kamaly Harrisové, že jako studentka pracovala právě v tomto fastfoodu. Trump ostatně během návštěvy pyšně prohlašoval, že už v McDonaldu „pracuje o 15 minut déle než Kamala“. Schopnost Trumpova tábora pohotově reagovat a zachránit situaci byla celkově pozoruhodná. Vzpomeňme si na výrok moderátora na jedné z Trumpových akcí, který prohlásil, že Portoriko je plovoucí ostrov odpadků. Biden v reakci zcela iracionálně prohlásil, že jediné plovoucí odpadky jsou Trumpovi příznivci, a Trump vzápětí zcela otáčí celou situaci, když si na sebe ve Wisconsinu navleče reflexní vestu a pózuje v kabině popelářského vozidla. Volební mapa Podívejme se ale na čísla. Trump získal 312 hlasů volitelů oproti 216 hlasům Harrisové. Podařilo se mu vyhrát ve všech sedmi státech, o kterých se před volbami hovořilo jako o swing states – včetně Nevady, kterou nezískal ani v roce 2016. Nejtěsnější výhru si připsal ve Wisconsinu (rozdíl 0,9 %). Co předpovídalo jen velmi málo průzkumů, je jeho úspěch v popular vote, tedy v absolutním…