Zabiják větší než první světová válka. Se španělskou chřipkou zápolil každý třetí člověk
Publikováno: 8.2.2024
HISTORIE / Do ošetřovny v Camp Funston v americkém Kansasu, hlavním výcvikovém středisku pro vojáky, se 4. března roku 1918 vplouží armádní kuchař Albert Gitchell. „Pálí mě v krku, bolí mě hlava a zřejmě mám horečku,“ stěžuje si, celý bledý. Nikdo z místních zdravotníků tomu zatím nevěnuje přílišnou pozornost. Do oběda ale ulehne s podobnými příznaky skoro sto mužů. Během pouhých pár dnů už je nemocných více než pět set. A to je teprve začátek… Evropský kontinent byl v těch časech vyčerpaný a oslabený už téměř čtyři roky trvající válkou. Lidé však na jaře roku 1918 věřili, že se blíží konec všemu strachu a utrpení. Boje jistě už brzy utichnou, země složí zbraně a život bude takový jako dřív. Nikdo netušil, že se jim brzy do života vplíží jiná pohroma, tiše a zprvu nepozorovaně. Pohroma, která zmaří více lidských životů než všechny bitvy velké války dohromady. Neviditelné nebezpečí Blížící se katastrofa začínala nenápadně. Nemocní s příznaky podobnými běžné chřipce začali uléhat na lůžka už na konci roku 1917 v Číně. Zhruba v téže době si lékaři ve francouzském vojenském lazaretu Étaples začali všímat, že umírá více mužů, než je běžné. Smrt zde přitom nebyla ničím výjimečným, naopak – denně tudy prošlo až sto tisíc vojáků, leželi zde nemocní, zranění i umírající. Zneklidňující zprávy o nové nemoci, která se šíří mezi vojáky, se začaly ozývat z různých částí Evropy i Ameriky. Virus měl ke svým obětem snazší cestu než kdy dřív. Z amerického vojenského výcvikového tábora Camp Funston v Kansasu, kteří…