Zabít? Žádný problém. Na Slovensku se děly strašné věci, vypráví o nich Válka policajtů
Publikováno: 23.2.2024
RECENZE / Na Slovensku už vzniklo tolik politicky podbarvených thrillerů (Únos, Ostrým nožem, Sviňa …) i dokumentů (Ukradený stát…), které tvrdí, že stát ovládají zločinecké skupiny, až je s podivem, že se tato země ještě nerozpadla. Ať si jejich tvůrci jako kulisu zvolili nedávnou minulost nebo současnost, pokaždé upozorňovali na sepětí těchto struktur s vládními špičkami, načrtávali nefunkční policii i soudy a hlavně zdůraznili bezmocnost každého, kdo by se chtěl takovým zlořádům vzepřít, odhalit, co se skrývá v jejich pozadí. Nejnovější položkou této námětové vlny, svým způsobem navazující na obdobně zacílenou (nejen) italskou tvorbu z 60. a 70. let, je Válka policajtů, tento týden vstupující do tuzemských kin. Stejně jako v případě Svině, částečně inspirované Kuciakovou vraždou, ji scenáristicky zpracoval opět Arpád Soltész a režie se ujal (tentokrát zcela samostatně) Rudolf Biermann, dosud známý spíše jako producent. Spojení těchto dvou funkcí mu dovolilo příběh natáhnut na dvě a půl hodiny. Válka policajtů pokrývá temnou dobu 90. let, kdy se i na Slovensku uchytila dobře organizovaná zločinecká seskupení včetně cikánských (tam se v roli bosse věrohodně uplatnil rapper Patrik „Rytmus“ Vrbovský), která si postupně vymezila sféry vlivu i „podnikání“, kam patří finanční podvody, krádeže, pašování drog i vraždění. Odstranit nepohodlného člověka nepředstavovalo žádný problém – prostě beze stopy zmizel z povrchu zemského. U našich východních sousedů se toto bezpráví pojilo zejména s Mečiarovou érou, kdy chapadla organizovaného zločinu pronikla do nejvyšších míst včetně SIS (Slovenská informačná služba, která by měla dohlížet na dodržování zákonů) a čerpala odtud ochranu. Osudová chyba Soltész a Biermann zavrhli postavu čestného, veskrze příkladného…