Začátek konce. Putinova mobilizace ukazuje slabost

<p><img width="1280" height="720" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/snimek-obrazovky-2022-09-21-v-9.53.10-1.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="profimedia.cz" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/snimek-obrazovky-2022-09-21-v-9.53.10-1.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/snimek-obrazovky-2022-09-21-v-9.53.10-1-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/snimek-obrazovky-2022-09-21-v-9.53.10-1-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/snimek-obrazovky-2022-09-21-v-9.53.10-1-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p><strong>Mobilizace, jakkoli jen částečná, vyhlášená ve středu ráno ruským prezidentem Putinem, není ničím jiným, než přiznáním prohry a zoufalství. Až dosud byli Rusové svou propagandou přesvědčováni, že „speciální vojenská operace“ je bezmála chirurgickou akcí, která se běžných Rusů (zejména těch v Moskvě a Petrohradu) týká snad jen tím, že mohou z tepla svých domovů sledovat televizní debaty na dané téma. </strong> Vyhlášení mobilizace, tak znamená především přiznání války, již Rusko na Ukrajině vede. Odtud je jenom krok k nespokojenosti, odporu a vzpouře, kterou každá válka postrádající skutečné morální zdůvodnění dříve či později přináší. Dokonce i v Rusku. Putin věděl, proč mobilizaci tak dlouho odkládá. Nyní se však nalézá v zoufalé situaci, v níž jiné řešení, jak zachránit situaci na frontě, on ani jeho generálové nevidí. Ukrajinci postupují. Ruské jednotky postrádají mužstvo, velitele, motivaci i základní vybavení. Putinova strategie je zřejmá. Po zinscenovaných referendech prohlásí jakýkoli pokus o osvobození okupovaných území za útok na Rusko samotné, jeho celistvost, kulturu, tradice a kdoví, co ještě. Obrana vlasti (pravda rozšířené brutálním násilím a okupací) pak v zemi ovládané mýtem Velké vlastenecké války zdůvodní cokoli. Třeba i jaderný útok. Je to cynické, je to ničemné. Jenže, jak chce nyní Putinův režim povolat 300 000 záložníků, vybavit je a vyzbrojit, zorganizovat v nových jednotkách a rozmístit v místě bojů, když nebyl schopen po dlouhých měsících i letech příprav lidsky, logisticky a materiálně zajistit jednotky nasazené po 24. únoru? Kde pro mobilizované vojáky vezme aspoň trochu schopné velitele? Do čeho je v zimě oblékne? Jak je přinutí bojovat? Nebo je pošle na frontu bez vybavení a přípravy jako potravu pro děla? V mnohém to připomíná rok 1917. Hodně napověděl i odklad Putinova projevu. Nepochybně za ním stála zoufalá nejistota, kam až má mobilizace zajít (doslova, co si vlastně počít) i nutné zajištění hranic – v hodinách před avizovaným projevem se stala nejhledanějším termínem na ruském internetu věta „Jak opustit Rusko“. Ministr obrany Šojgu doslova řekl: „Dnes nejsme ani tak ve válce s Ukrajinou, jako spíš s kolektivním Západem.”...

#Hlavní stránka #Týdeník FORUM #rusko-ukrajinská válka #Vladimir Putin

Publikováno: 22.9.2022

Mobilizace, jakkoli jen částečná, vyhlášená ve středu ráno ruským prezidentem Putinem, není ničím jiným, než přiznáním prohry a zoufalství. Až dosud byli Rusové svou propagandou přesvědčováni, že „speciální vojenská operace“ je bezmála chirurgickou akcí, která se běžných Rusů (zejména těch v Moskvě a Petrohradu) týká snad jen tím, že mohou z tepla svých domovů sledovat televizní debaty na dané téma. Vyhlášení mobilizace, tak znamená především přiznání války, již Rusko na Ukrajině vede. Odtud je jenom krok k nespokojenosti, odporu a vzpouře, kterou každá válka postrádající skutečné morální zdůvodnění dříve či později přináší. Dokonce i v Rusku. Putin věděl, proč mobilizaci tak dlouho odkládá. Nyní se však nalézá v zoufalé situaci, v níž jiné řešení, jak zachránit situaci na frontě, on ani jeho generálové nevidí. Ukrajinci postupují. Ruské jednotky postrádají mužstvo, velitele, motivaci i základní vybavení. Putinova strategie je zřejmá. Po zinscenovaných referendech prohlásí jakýkoli pokus o osvobození okupovaných území za útok na Rusko samotné, jeho celistvost, kulturu, tradice a kdoví, co ještě. Obrana vlasti (pravda rozšířené brutálním násilím a okupací) pak v zemi ovládané mýtem Velké vlastenecké války zdůvodní cokoli. Třeba i jaderný útok. Je to cynické, je to ničemné. Jenže, jak chce nyní Putinův režim povolat 300 000 záložníků, vybavit je a vyzbrojit, zorganizovat v nových jednotkách a rozmístit v místě bojů, když nebyl schopen po dlouhých měsících i letech příprav lidsky, logisticky a materiálně zajistit jednotky nasazené po 24. únoru? Kde pro mobilizované vojáky vezme aspoň trochu schopné velitele? Do čeho je v zimě oblékne? Jak je přinutí bojovat? Nebo je pošle na frontu bez vybavení a přípravy jako potravu pro děla? V mnohém to připomíná rok 1917. Hodně napověděl i odklad Putinova projevu. Nepochybně za ním stála zoufalá nejistota, kam až má mobilizace zajít (doslova, co si vlastně počít) i nutné zajištění hranic – v hodinách před avizovaným projevem se stala nejhledanějším termínem na ruském internetu věta „Jak opustit Rusko“. Ministr obrany Šojgu doslova řekl: „Dnes nejsme ani tak ve válce s Ukrajinou, jako spíš s kolektivním Západem.”...