"Zachraňte internet!" Lidé se v ulicích naposledy postaví proti evropské směrnici

#Domácí

Publikováno: 23.3.2019

Demonstrace se budou konat v Praze, Brně, Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě a Třebíči. A zároveň v desítkách dalších měst po celé Evropě.

Zatím se však nezdá, že by o ně v Česku měl být větší zájem. Pokud se dá soudit z počtu lidí, kteří účast přislíbili na Facebooku, mohlo by do českých ulic vyrazit protestovat asi sedm set lidí. Chtějí tak využít poslední šance zabránit přijetí směrnice o ochraně autorských práv na internetu.

Proti přijetí směrnice už také více než pět milionů lidí podepsalo petici na serveru Change.org. K protestu se přidala i řada webů, jako je například Wikipedie či erotický server Pornhub, které na čas vyřadily své stránky z provozu. V zahraničí se účast na sobotních demonstracích očekává vyšší než v Česku. Seznam měst, kde k protestům dojde, sdílí organizátoři na Twitteru: 

Kladivo na platformy, nebo uživatele?

Kritici směrnice se staví zejména proti jejím dvěma konkrétním článkům - 11 a 13. Větším trnem v oku je jim druhý jmenovaný. Ten má internetové platformy jako Google, Facebook, Youtube, Twitch, ale i malé komunitní weby donutit, aby pod hrozbou pokuty ručily za to, že se na jejich webu nikdy neobjeví obsah, který porušuje autorský zákon.

Dnes za to odpovídají sami uživatelé, kteří audiovizuální, ale také textový obsah na internet nahrávají. Platformy mají pouze povinnost závadné příspěvky mazat v případě, že jsou na něj upozorněni. Kontroverzní článek byl do evropské směrnice zapracován na žádost společností, které sdružují majitele autorských práv, zejména těch z hudebního průmyslu. Ty si od opatření slibují větší vymahatelnost svých práv v prostředí internetu.

Aby však platformy mohly zaručit, že se na jejich stránkách obsah porušující autorský zákon skutečně neobjeví, budou zřejmě muset využít služeb algoritmů a umělé inteligence, které za ně budou příspěvky před zveřejněním kontrolovat porovnáním s databází autorských děl. Jejich ruční kontrola nepřipadá v úvahu už kvůli množství, v jakém jsou každou sekundu na internet nahrávány.

Ani algoritmy společnosti YouTube, která je využívá dobrovolně a investovala do nich už přes 100 milionů dolarů, však nejsou zdaleka bezchybné. Firma dnes algoritmy využívá až zpětně po zveřejnění příspěvku. Nedokáží však dobře odlišit nelegální užití díla například od recenze, parodie, citace či satirického komentáře, které mají v zákoně výjimku. 

Odpůrci směrnice se tak obávají, že platformy, aby se ochránily, nebudou zveřejňovat příspěvky, u kterých je byť jen nejmenší šance, že by mohly připomínat jiné autorské dílo, bez ohledu na to, jestli se na ně autorský zákon vztahuje či nikoliv. Drahý vývoj algoritmů si navíc zřejmě menší společnosti nebudou moci dovolit.

Mediální domy doufají v nový zdroj příjmů

Článek 11 pak zavádí takzvanou "daň z odkazu", která má zamezit tomu, aby platformy jako Facebook, Twitter či Wikipedia a vyhledávače jako Google nebo Seznam mohly zdarma zveřejňovat odkazy na mediální články v podobě, v jaké to dělají dnes -  tedy spolu s úvodní fotografií a úryvkem textu. Nově by za to takovou možnost buď musely mediálním domům platit, nebo se spokojit pouze s titulkem a několika úvodními slovy zprávy.

Článek si do směrnice prosadily zejména asociace sdružující evropské vydavatele médií, kteří doufají, že jim licenční poplatky od internetových společností vynahradí příjmy z reklamy, o které v posledních letech přicházejí. Není podle nich spravedlivé, že platformy vydělávají využitím jejich obsahu. Pro média napříč Evropou je tak směrnice zejména podporou kvalitní a původní žurnalistiky.

Kritici článku 11 ale odkazují na podobnou legislativu, kterou už na národní úrovni vyzkoušelo třeba Německo a která se příliš neosvědčila. Z obavy, že na ně Google přestane odkazovat, většina mediálních domů dala nakonec licenci firmě v Německu zdarma. Vydavatelé, kteří na licenčních poplatcích trvali, ztratily část čtenářů, protože Google z jejich článků zveřejňoval jen titulky, což uživatele tolik nelákalo ke kliknutí. Ve výsledku tak pouze uživatelé přišli o část obsahu, ale vydavatelé o nic bohatší nebyli.

I pokud by opatření nějakým způsobem na celoevropské úrovni fungovalo, jeho odpůrci upozorňují, že se dá předpokládat, že licenci zdarma budou mnohem raději chtít poskytnout například dezinformační než renomované servery. Uživatelé platforem by tak mohli být snáze vystaveny zmanipulovanému zpravodajství.