Začínají volby v zemi, která 28 let nepoznala krizi. Australany nejvíc trápí vedro

#Zahraničí

Publikováno: 18.5.2019

Skutečnost, že změna klimatu dominovala volebním tématům, souvisí podle DPA s tím, že australskému hospodářství se vede dobře - země nezažila za posledních 28 let recesi. Australané dopady měnícího se klimatu zažívají na vlastní kůži: ve vnitrozemí teploty v letních měsících v posledních letech dosahují extrémních hodnot a korály na Velkém bariérovém útesu blednou.

Austrálie přitom patří k dvacítce největších klimatických provinilců. Současná vláda stanovila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v porovnání s rokem 2005 o 26 procent. Labouristé je chtějí omezit výrazně více - o 45 procent. Šéf labouristů Bill Shorten, jehož strana je v opozici od roku 2013, plánuje znovu zavést některé ekologické daně zrušené konzervativní vládou v posledních letech. Předseda Liberální strany a australský premiér Scott Morrison to odmítá, protože by to podle něj ohrozilo ekonomický růst.

Kromě změn klimatu se v předvolební kampani debatovalo o daních, uprchlících a vztazích Austrálie s Čínou.

Pokud dnes konzervativci prohrají, bude Morrison patřit k těm australským předsedům vlády, kteří od vzniku federace roku 1901 vládli nejkratší dobu. Za poslední dekádu ani jeden z premiérů nedokončil funkční období a tato nestabilita vede ke znechucení voličů z politických stran.

O tom, kdo bude dále v Austrálii vládnout, zřejmě rozhodne to, kolik hlasů získají menší strany - opoziční zelení, Národní strana Austrálie, která je součástí vládní koalice, dále pak krajně pravicová uskupení Jeden národ nebo Sjednocená australská strana kontroverzního miliardáře Clivea Palmera.

Austrálie je jednou z mála zemí, kde je účast v hlasování povinná. Pokud voliči, kteří nehlasují, nepředloží přijatelnou omluvu, hrozí jim pokuta ve výši 20 australských dolarů (zhruba 300 korun). Při posledních volbách v roce 2016 přišlo hlasovat 91 procent voličů, což bylo nejméně od roku 1924, odkdy jsou volby povinné.