Žádná jiná krize nedokázala tak drasticky snížit emise. Přinášíme novinky o klimatu
Server Aktuálně.cz přináší další díl pravidelného přehledu informací o klimatických změnách.
Publikováno: 30.5.2020
Žádné jiné předchozí pandemii nebo světové ekonomické krizi se za posledních sto let nepodařilo tolik snížit emise. Celosvětová produkce oxidu uhličitého klesla v dubnu o 17 procent ve srovnání s průměrnými hodnotami z loňského roku. Vychází to ze studie publikované ve vědeckém časopise Nature.
Stejná studie předpokládá, že na konci roku zjistíme, že letos emise klesly oproti minulým rokům o čtyři až sedm procent.
I to je poměrně vysoké číslo. Loni OSN odhadla, že aby lidstvo dokázalo naplnit klimatickou dohodu z Paříže z roku 2015 a zabránit těm nejhorším dopadům klimatických změn, musí se emise od letoška začít snižovat každý rok o sedm procent. A to je pro většinu států nedosažitelný cíl.
Jde o globální měřítko, v některých zemích je současný propad emisí mnohem menší, jinde zase větší. Někde je dokonce vidět na první pohled. Třeba v nepálské metropoli Káthmándú, která je obvykle zahalená ve smogu, se natolik zlepšil vzduch, že je vidět nedaleké pohoří Himálaj.
Vědci ale předpokládají, že jakmile pandemie pomine a nastartuje se ekonomika, emise se zase navýší. Nikdo z nich moc nečeká, že by v případě koronaviru platilo přísloví, že "všechno zlé je k něčemu dobré". Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se při návratu do normálu zpomalila výroba nebo se mnohem více investovalo do zelené energie.
Mezitím se řeší sucho. A to nejen u nás v Česku, ale také v sousedním Německu nebo Polsku. Němci se obávají už třetí suché sezony za sebou a nedostatek vody trápí i Polsko, kterému se přezdívá "evropská poušť". Podle polského hydrologa a bývalého předsedy Polské akademie věd Paweła Rowińského za sucho může jednak klimatická změna, ale hlavně špatné hospodaření s vodou.
Jde hlavně o to, začít vodu v krajině zadržovat. Praha se o to snaží například revitalizací Říčanského potoka.
Vody je méně všude na světě a stále častěji se o ni vedou spory. O tom, jakou roli voda hraje ve válečných konfliktech a proč bychom neměli trávit 30 minut ve sprše, i když zrovna žijeme na místě s dostatkem vody, mluvil server Aktuálně.cz s předním americkým expertem na vodu Charlesem Icelandem z neziskové organizace World Resources Institute.
Kromě sucha se jako každý rok vrací i další sezonní problém, a to lesní požáry. Po loňském létě, kdy během měsíce shořelo přes 30 tisíc kilometrů čtverečních lesů a odborníci mluvili o ekologické katastrofě, letošní jaro začalo ještě divočeji. Oheň v sibiřských rašeliništích nejspíš doutnal přes zimu, a když roztála sněhová pokrývka, znovu se rozhořel. Vědci to označují za "zombie požáry".