Zanechala černobylská havárie stopu v DNA potomků místních? Nový výzkum přináší překvapivé závěry
Publikováno: 3.3.2026
Havárie Černobylské jaderné elektrárny se řadí mezi jedny z nejhorších jaderných katastrof v dějinách lidstva. Došlo k ní v sobotu 26. dubna roku 1986 v brzkých ranních hodinách. Bezprostředně po havárii zemřeli dva pracovníci elektrárny – usmrtila je exploze. Další týdny až měsíce pak v důsledku akutního radiačního syndromu zemřelo 28 záchranářů a zaměstnanců. Dlouhou dobu se také hovořilo o tom, zda tento závažný incident nezanechal stopu na budoucích generacích bývalých pracovníků z Černobylu. Nyní mají vědci odpověď. Výzkumu se ujali vědečtí pracovníci z univerzity v Bonnu. Ti analyzovali genomy 130 dětí pracovníků z Černobylu, 110 dětí německých armádních operátorů radarů vystavených záření a 1275 lidí, kteří radiaci nebyli vystaveni. Při svém zkoumání se zaměřili zejména na takzvané shluky nově vzniklých mutací (cDNM) – tedy případy, kdy se v jednom místě DNA objeví dvě nebo více nových změn, které rodiče nemají. Tyto shluky mohou naznačovat poškození DNA a její chybné opravy po působení ionizujícího záření. Výsledky přinesly překvapivé závěry – nejvíce shluků nově vzniklých mutací (cDNM) měli totiž potomci lidí, kteří pomáhali s úklidem po černobylské havárii. Studie krom jiného prokázala, že čím vyšší dávce záření byl vystaven otec, tím více těchto shlukovaných mutací se objevilo u jeho dětí. Zajímavé ovšem je, že tyto mutace podle vědců nepředstavují pro jejich nositele žádné riziko. Nachází se totiž v „nekódujících“ úsecích DNA, které neřídí tvorbu bílkovin. Zmíněná studie tak uzavírá dlouholetou nejistotu, zda černobylská havárie skutečně zanechala genetické „dědictví“ v dalších generacích. Byť se tato teze potvrzuje, zdá se, že jde pouze o biologickou stopu, nikoli o zdravotní hrozbu.