Žantovský: O „novém“ Tálibánu si iluze nedělám. Vyznávají radikální verzi ideologie, s nepřáteli zacházejí krutě

<img width="1024" height="621" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/08/20200626141703.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Veronika Rejmanová / TOP 09" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/08/20200626141703.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/08/20200626141703-300x182.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/08/20200626141703-768x466.jpg 768w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />„Nedovedu si představit, že by zejména americká zpravodajská komunita neměla přesnější odhad rychlosti vývoje a nevěděla, že se nejedná o tři měsíce, jak veřejně vyhlašovala americká diplomacie, ale že ta doba bude daleko kratší,“ říká o vstupu Tálibánu do Afghánistánu bývalý diplomat Michael Žantovský. V rozhovoru pro deník FORUM 24 taktéž popisuje, zda se radikální hnutí bude mstít svým odpůrcům i jak s celou záležitostí zahýbe vztah s Čínou. Jak z vašeho pohledu vláda přistoupila k pomoci afghánským tlumočníkům? Musím říct, že neznám všechna fakta. Nemyslím si, že někdo mimo bezpečnostní a zpravodajskou komunitu je zná. Kdybych to měl na starost jako diplomat, tak ty informace veřejně neposkytuji a dovíme se jistě, jak ta pomoc vypadala, ale bude to nějakou chvíli trvat. Postupovala podle vás vláda pomalu? Jedna věc je politika, druhá věc je postup v takovýchto případech. Jako expert se s touto optikou jaksi nemohu v této chvíli ztotožnit, i když netvrdím, že to tak není. Já tvrdím jenom to, že to nevím. Jak z tohoto pohledu zareagovaly jiné západní státy, které měly v zemi spojence? Většina států – a to počítáme i Českou republiku – zareagovala tak, že improvizovala, protože na tuto situaci nebyla zcela připravena. Já osobně se domnívám, že tady došlo k nesdílení důležitých informací, protože si nedovedu představit, že by zejména americká zpravodajská komunita neměla přesnější odhad rychlosti vývoje a nevěděla, že se nejedná o tři měsíce, jak veřejně vyhlašovala americká diplomacie, ale že ta doba bude daleko kratší. Jak se díváte na poslední dění v Afghánistánu? Jde o fiasko dvacetileté mise budování státu? Ta mise měla původně omezený cíl, a tím bylo zlikvidovat al-Káidu a její představitele, kteří se podíleli na útocích z 11. září. Po této stránce to byla mise jistě úspěšná. Cílem bylo také odstranit od moci Tálibán, který poskytoval al-Káidě ochranu a útočiště. To bylo alespoň dočasně také úspěšné. Pokud cílem bylo – a ono se to místy jevilo – vybudovat v Afghánistánu demokracii, nebo se významně podílet na tzv. nation building (budování národa, strukturování národní identity, pozn. red.), tak to byla snaha neúspěšná, stejně jako všechny snahy předtím. Má Tálibán podporu mezi místními? Nedokážu to kvantitativně odhadnout, ale rozhodně má podporu nesrovnatelně větší než jakákoliv jiná politická nebo náboženská skupina v Afghánistánu. Je to do značné míry ještě kmenová společnost a o té rychlosti a jednoznačnosti postupu Tálibánu, který původně tvořilo především paštúnské uskupení, rozhodlo to, že ostatní kmenová společenství se mu rozhodla aktivně nebránit. Jak podle vás proměna vlády v Afghánistánu změní vztah země se Západem? Lze očekávat například migraci nebo sníženou bezpečnost v Evropě, nebo něco podobného? Migrace z Afghánistánu je permanentním problémem. Zejména mezi pašovanými uprchlíky je zastoupení Afghánců dlouhodobě vysoké. V prvním období po převzetí moci Tálibánem lze očekávat, že se ten počet ještě zvýší. Pak si ale myslím, že nastane, že Tálibán bude kontrolovat hranice a že počet uprchlíků nebude už tak velký. Co Rusko a Čína, nahrává jim nově vzniklá situace nějakým způsobem? Rusko, nebo ještě někdejší Sovětský svaz byl u samých začátků afghánských problémů. Celý odpor Afghánistánu vůči Západu a vznik Tálibánu se odvíjí od rezistence a odboje proti sovětské okupaci Afghánistánu. Myslím si, že i z jejich prohlášení a diplomatických kroků se současné Rusko bude stavět k Afghánistánu poměrně neutrálně. Vývoj nebude aktivně podporovat, ale nebude ani aktivně postupovat proti němu. Čína je úplně jiný případ. Pro Čínu, která dlouhodobě spolupracuje s Pákistánem a naopak má dlouhodobě konfliktní vztahy s Indií, představuje mocenská změna v Afghánistánu příležitost. Vzhledem ke geografické blízkosti a ekonomické síle si myslím, že Čína se bude chtít etablovat jako silný mocenský hráč v tomto novém Afghánistánu. Může se Tálibán mstít svým odpůrcům? Ta první prohlášení tomu příliš nenasvědčují. V dlouhodobé praxi představitelů Tálibánu však je obsaženo násilí jako základní prvek. I včetně likvidace lidí, které považují za nepřátele. Jsou vybaveni velmi radikální verzí islamistické ideologie, která připouští zacházet krutě s nepřáteli, odpadlíky od víry, se špatnými muslimy a tak dále. Osobně si příliš velké iluze nedělám.

#Hlavní stránka #Zprávy #Afghánistán #Michael Žantovský #Tálibán

Publikováno: 18.8.2021

„Nedovedu si představit, že by zejména americká zpravodajská komunita neměla přesnější odhad rychlosti vývoje a nevěděla, že se nejedná o tři měsíce, jak veřejně vyhlašovala americká diplomacie, ale že ta doba bude daleko kratší,“ říká o vstupu Tálibánu do Afghánistánu bývalý diplomat Michael Žantovský.V rozhovoru pro deník FORUM 24 taktéž popisuje, zda se radikální hnutí bude mstít svým odpůrcům i jak s celou záležitostí zahýbe vztah s Čínou.Jak z vašeho pohledu vláda přistoupila k pomoci afghánským tlumočníkům? Musím říct, že neznám všechna fakta. Nemyslím si, že někdo mimo bezpečnostní a zpravodajskou komunitu je zná. Kdybych to měl na starost jako diplomat, tak ty informace veřejně neposkytuji a dovíme se jistě, jak ta pomoc vypadala, ale bude to nějakou chvíli trvat. Postupovala podle vás vláda pomalu? Jedna věc je politika, druhá věc je postup v takovýchto případech. Jako expert se s touto optikou jaksi nemohu v této chvíli ztotožnit, i když netvrdím, že to tak není. Já tvrdím jenom to, že to nevím. Jak z tohoto pohledu zareagovaly jiné západní státy, které měly v zemi spojence? Většina států – a to počítáme i Českou republiku – zareagovala tak, že improvizovala, protože na tuto situaci nebyla zcela připravena. Já osobně se domnívám, že tady došlo k nesdílení důležitých informací, protože si nedovedu představit, že by zejména americká zpravodajská komunita neměla přesnější odhad rychlosti vývoje a nevěděla, že se nejedná o tři měsíce, jak veřejně vyhlašovala americká diplomacie, ale že ta doba bude daleko kratší. Jak se díváte na poslední dění v Afghánistánu? Jde o fiasko dvacetileté mise budování státu? Ta mise měla původně omezený cíl, a tím bylo zlikvidovat al-Káidu a její představitele, kteří se podíleli na útocích z 11. září. Po této stránce to byla mise jistě úspěšná. Cílem bylo také odstranit od moci Tálibán, který poskytoval al-Káidě ochranu a útočiště. To bylo alespoň dočasně také úspěšné. Pokud cílem bylo – a ono se to místy jevilo – vybudovat v Afghánistánu demokracii, nebo se významně podílet na tzv. nation building (budování národa, strukturování národní identity, pozn. red.), tak to byla snaha neúspěšná, stejně jako všechny snahy předtím. Má Tálibán podporu mezi místními? Nedokážu to kvantitativně odhadnout, ale rozhodně má podporu nesrovnatelně větší než jakákoliv jiná politická nebo náboženská skupina v Afghánistánu. Je to do značné míry ještě kmenová společnost a o té rychlosti a jednoznačnosti postupu Tálibánu, který původně tvořilo především paštúnské uskupení, rozhodlo to, že ostatní kmenová společenství se mu rozhodla aktivně nebránit. Jak podle vás proměna vlády v Afghánistánu změní vztah země se Západem? Lze očekávat například migraci nebo sníženou bezpečnost v Evropě, nebo něco podobného? Migrace z Afghánistánu je permanentním problémem. Zejména mezi pašovanými uprchlíky je zastoupení Afghánců dlouhodobě vysoké. V prvním období po převzetí moci Tálibánem lze očekávat, že se ten počet ještě zvýší. Pak si ale myslím, že nastane, že Tálibán bude kontrolovat hranice a že počet uprchlíků nebude už tak velký. Co Rusko a Čína, nahrává jim nově vzniklá situace nějakým způsobem? Rusko, nebo ještě někdejší Sovětský svaz byl u samých začátků afghánských problémů. Celý odpor Afghánistánu vůči Západu a vznik Tálibánu se odvíjí od rezistence a odboje proti sovětské okupaci Afghánistánu. Myslím si, že i z jejich prohlášení a diplomatických kroků se současné Rusko bude stavět k Afghánistánu poměrně neutrálně. Vývoj nebude aktivně podporovat, ale nebude ani aktivně postupovat proti němu. Čína je úplně jiný případ. Pro Čínu, která dlouhodobě spolupracuje s Pákistánem a naopak má dlouhodobě konfliktní vztahy s Indií, představuje mocenská změna v Afghánistánu příležitost. Vzhledem ke geografické blízkosti a ekonomické síle si myslím, že Čína se bude chtít etablovat jako silný mocenský hráč v tomto novém Afghánistánu. Může se Tálibán mstít svým odpůrcům? Ta první prohlášení tomu příliš nenasvědčují. V dlouhodobé praxi představitelů Tálibánu však je obsaženo násilí jako základní prvek. I včetně likvidace lidí, které považují za nepřátele. Jsou vybaveni velmi radikální verzí islamistické ideologie, která připouští zacházet krutě s nepřáteli, odpadlíky od víry, se špatnými muslimy a tak dále. Osobně si příliš velké iluze nedělám.