Západ je nejvyšší vtělení samotného ďábla, zjistil Dugin. Asi se mu pletou světové strany

<p><img width="640" height="426" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/08/F201405180527701.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/08/F201405180527701.jpeg 640w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/08/F201405180527701-300x200.jpeg 300w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" /></p><strong>„Speciální vojenská operace je jakýmsi posledním soudem,“ vysvětluje teoretik ruského imperialismu Alexandr Dugin. „Někteří jsou na jedné straně, jiní na druhé. A mezi nimi jsou řeky krve, zbarvené Duchem,“ líčí barvitě teoretik eurasianismu. On si samozřejmě myslí, že stojí na té správné straně, což je dost pochybné.</strong> Dugin na <a href="https://t.me/Agdchan/7891" target="_blank" rel="noopener">Telegramu</a> nejdřív podává historický přehled, jak se v dějinách Ruska znepřátelené strany často vymezovaly biblickými metaforami a dělalo se to i v případě cizích invazí. Jako Satan se tak postupně označovali Mongolové, Polsko, Napoleon a Hitler. Náš myslitel to ale bere doslova, jak se pak ukáže. „Satanismus ruských protivníků je na každém kroku stále reálnější a méně metaforický,“ konstatuje. „SVO (speciální vojenská operace, jak Kreml označuje svou válku, pozn. red.) je přímým smrtelným střetem s ateistickým globalistickým liberálním Západem a jeho liberálně-nacistickými chapadly v osobě posedlých Malorusů. A tentokrát už satanská povaha hlavního protivníka Svaté Rusi není metaforická. Je to prosté a jasné, hordy Antikrista,“ odhalil Dugin. Západ podle něj „není jen dalším nepřátelským národem, ani jiným náboženstvím, ani odnoží křesťanství se společnými kořeny“. Dokonce ani jen světský protivník, který sleduje své národní koloniální zájmy na úkor Ruska, ale něco mnohem horšího. „Je to nejvyšší možné vtělení samotného ďábla do lidstva. Odtud pramení jeho nejdivočejší lži, jeho zběsilá vůle zrušit rodinu a posléze celou lidskou rasu,“ rozvádí to Dugin a všechna ta údajná zla pojmenovává. Posthumanismus, kyborgové, umělá inteligence. Podle něj zuřivé protikřesťanské běsnění zachvátilo Ukrajince, kteří zradili Krista a „jsou posedlí odpudivou směsicí liberalismu a nacismu“. Nevynechává ani domácí ďábelské síly, ke kterým počítá „ruské liberály, dezertéry a lidi s odlišnými názory“. Tady už jeho fantazie pracuje naplno a ruskou armádu označuje za armádu archanděla Michaela bojující proti armádě Satanově. Není nic mezi, na jedné straně jsou vyvolení a zachránění, obětaví a hrdinové, kteří jdou do poslední bitvy, ti ostatní jsou zatracení, posedlí, ničiví, bestiální a destruktivní. Poslední soud podle Dugina právě probíhá. Z psychologického hlediska je Alexandr Dugin obětí mechanismu projekce. Všechno to, co připisuje Západu a Ukrajině, ve skutečnosti provozuje ruský režim a jeho invazní armáda. V Bibli se píše kolem dokola, že se nemá vraždit, krást, smilnit a lhát, a Rusové vraždí civilisty, kradou pračky a území, znásilňují a lžou zřejmě už i ze spaní. Protože ten rozpor je třeba nějak vysvětlit, použije se fígl, který se hodí každým politickým a náboženským radikálům, aby se daly zločiny vlastní strany ospravedlnit. Označí se to za spravedlivou a nutnou sebeobranu, a to se přece může. Není na světě velké náboženství, aby se tam někdo takový nevyskytl. Ani buddhismus tomu neunikl. Sinhálští buddhističtí nacionalisté se staví proti pokusům o konverzi buddhistů k jinému náboženství a podporují nebo i provádějí násilí proti křesťanům. Američtí diplomatičtí pozorovatelé <a href="https://2009-2017.state.gov/j/drl/rls/irf/2004/35520.htm" target="_blank" rel="noopener">potvrdili</a> v roce 2004 na Srí Lance „bití, žhářství, svatokrádeže, vyhrožování smrtí, násilné narušování bohoslužeb, kamenování, týrání, nezákonné omezování osobní svobody, a dokonce i narušování pohřbů“. Pokud nejsou vůči násilí, které je zcela v rozporu s vlastním učením, ani buddhisté (o křesťanech a muslimech ani nemluvě), nemůže překvapit, že zvrácené názory vzejdou z lůna ruského pravoslaví, které je tradičně spojeno s vládnoucím režimem a tvoří spíše jeho přívěsek. Čest disidentským výjimkám z řad duchovních, několika filosofů a teologů a laických věřících. Rusové ten model závislosti převzali z Byzance, ale na dost pokleslejší úrovni. Dugin není nějakým hlavním myšlenkovým motorem putinovského režimu, ale celý ten duševní marasmus tamního imperiálního blázince dobře dokresluje. Když provozujete masové vraždění, je výhodné si pro to najít nějaké vznešené a nejduchovnější důvody, protože jinými už to podepřít nelze. I bolševici si museli vytvořit svou vlastní verzi pseudonáboženství s rájem a proroky a obřady. Celé je to obludná lež, ale na někoho to působí.

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #Alexandr Dugin #ruská pravoslavná církev #Rusko #rusko-ukrajinská válka

Publikováno: 1.11.2022

„Speciální vojenská operace je jakýmsi posledním soudem,“ vysvětluje teoretik ruského imperialismu Alexandr Dugin. „Někteří jsou na jedné straně, jiní na druhé. A mezi nimi jsou řeky krve, zbarvené Duchem,“ líčí barvitě teoretik eurasianismu. On si samozřejmě myslí, že stojí na té správné straně, což je dost pochybné. Dugin na Telegramu nejdřív podává historický přehled, jak se v dějinách Ruska znepřátelené strany často vymezovaly biblickými metaforami a dělalo se to i v případě cizích invazí. Jako Satan se tak postupně označovali Mongolové, Polsko, Napoleon a Hitler. Náš myslitel to ale bere doslova, jak se pak ukáže. „Satanismus ruských protivníků je na každém kroku stále reálnější a méně metaforický,“ konstatuje. „SVO (speciální vojenská operace, jak Kreml označuje svou válku, pozn. red.) je přímým smrtelným střetem s ateistickým globalistickým liberálním Západem a jeho liberálně-nacistickými chapadly v osobě posedlých Malorusů. A tentokrát už satanská povaha hlavního protivníka Svaté Rusi není metaforická. Je to prosté a jasné, hordy Antikrista,“ odhalil Dugin. Západ podle něj „není jen dalším nepřátelským národem, ani jiným náboženstvím, ani odnoží křesťanství se společnými kořeny“. Dokonce ani jen světský protivník, který sleduje své národní koloniální zájmy na úkor Ruska, ale něco mnohem horšího. „Je to nejvyšší možné vtělení samotného ďábla do lidstva. Odtud pramení jeho nejdivočejší lži, jeho zběsilá vůle zrušit rodinu a posléze celou lidskou rasu,“ rozvádí to Dugin a všechna ta údajná zla pojmenovává. Posthumanismus, kyborgové, umělá inteligence. Podle něj zuřivé protikřesťanské běsnění zachvátilo Ukrajince, kteří zradili Krista a „jsou posedlí odpudivou směsicí liberalismu a nacismu“. Nevynechává ani domácí ďábelské síly, ke kterým počítá „ruské liberály, dezertéry a lidi s odlišnými názory“. Tady už jeho fantazie pracuje naplno a ruskou armádu označuje za armádu archanděla Michaela bojující proti armádě Satanově. Není nic mezi, na jedné straně jsou vyvolení a zachránění, obětaví a hrdinové, kteří jdou do poslední bitvy, ti ostatní jsou zatracení, posedlí, ničiví, bestiální a destruktivní. Poslední soud podle Dugina právě probíhá. Z psychologického hlediska je Alexandr Dugin obětí mechanismu projekce. Všechno to, co připisuje Západu a Ukrajině, ve skutečnosti provozuje ruský režim a jeho invazní armáda. V Bibli se píše kolem dokola, že se nemá vraždit, krást, smilnit a lhát, a Rusové vraždí civilisty, kradou pračky a území, znásilňují a lžou zřejmě už i ze spaní. Protože ten rozpor je třeba nějak vysvětlit, použije se fígl, který se hodí každým politickým a náboženským radikálům, aby se daly zločiny vlastní strany ospravedlnit. Označí se to za spravedlivou a nutnou sebeobranu, a to se přece může. Není na světě velké náboženství, aby se tam někdo takový nevyskytl. Ani buddhismus tomu neunikl. Sinhálští buddhističtí nacionalisté se staví proti pokusům o konverzi buddhistů k jinému náboženství a podporují nebo i provádějí násilí proti křesťanům. Američtí diplomatičtí pozorovatelé potvrdili v roce 2004 na Srí Lance „bití, žhářství, svatokrádeže, vyhrožování smrtí, násilné narušování bohoslužeb, kamenování, týrání, nezákonné omezování osobní svobody, a dokonce i narušování pohřbů“. Pokud nejsou vůči násilí, které je zcela v rozporu s vlastním učením, ani buddhisté (o křesťanech a muslimech ani nemluvě), nemůže překvapit, že zvrácené názory vzejdou z lůna ruského pravoslaví, které je tradičně spojeno s vládnoucím režimem a tvoří spíše jeho přívěsek. Čest disidentským výjimkám z řad duchovních, několika filosofů a teologů a laických věřících. Rusové ten model závislosti převzali z Byzance, ale na dost pokleslejší úrovni. Dugin není nějakým hlavním myšlenkovým motorem putinovského režimu, ale celý ten duševní marasmus tamního imperiálního blázince dobře dokresluje. Když provozujete masové vraždění, je výhodné si pro to najít nějaké vznešené a nejduchovnější důvody, protože jinými už to podepřít nelze. I bolševici si museli vytvořit svou vlastní verzi pseudonáboženství s rájem a proroky a obřady. Celé je to obludná lež, ale na někoho to působí.