Západ neumí odpovědět na zásadní otázku. Konec války nebude znamenat řešení problému s Ruskem
Publikováno: 15.5.2025
KOMENTÁŘ / Ačkoliv to může na první pohled vypadat divně, Západ se téměř vždy bál zhroucení Ruska víc než jeho vítězství. Za Napoleona a Hitlera to bylo naprosto pochopitelné, protože Rusko vystupovalo jako spojenec, sice problematický, ale zásadní proti společnému nepříteli, kterého porodila samotná Evropa. Dnes je vše jinak. Nepřítelem je samotné Rusko, jenže Evropa, jak se zdá, úplně neví, co s tím. Po první světové válce dali lídři unavených západních demokracií ruce pryč od občanské války v Rusku a ponechali tamější protibolševické síly jejich osudu. Postupně se smířili s vítězstvím bolševiků a navázali s nimi nejdříve obchodní, pak i diplomatické vztahy právě proto, že preferovali klid v těchto nekonečných euroasijských prostorách. Že se v Rusku dostala k moci radikální expanzionistická diktatura smrtelně nebezpečná pro zbytek světa? Dobrá, pořešíme to později, teď ať je hlavně klid, přece jen i s těmi rudými lze obchodovat. Hlavně ať máme klid Stejně tak po rozpadu SSSR demokratický svět jednoznačně podpořil Borise Jelcina, protože potřeboval někoho, kdo by měl celé to obrovské teritorium víceméně pod kontrolou, a sovětské jaderné zbraně by zůstaly v jedněch rukou. Když v roce 2006 zemřel někdejší ruský ministr obrany maršál Igor Sergejev, někdejší sovětský generál z časů studené války, uctil britský The Economist jeho památku překvapivě oslavným nekrologem. Důvod byl jasný: v 90. letech měl maršál Sergejev jako velitel ruských jaderných sil na starosti přesun do jaderných zbraní, které ostatní bývalé sovětské republiky s požehnáním Západu odevzdaly Moskvě. Byly mezi nimi i rakety umístěné na Ukrajině, čehož…