Zapálené auto, rvačky a zabavené zbraně. Konflikt Turků s Kurdy se přelévá do Německa
Německá policie je kvůli napjatým vztahům mezi Turky a Kurdy ve střehu. Úřady se obávají terorismu z poloviny devadesátých let.
Publikováno: 23.10.2019
Zhruba 2,5 milionu lidí pocházejících z Turecka nyní žije v Německu. Z toho více než půl milionu má kurdské kořeny.
Zatím nedošlo k žádnému žhářskému útoku na turecké kulturní centrum, turecký konzulát nebo jakoukoliv budovu spojenou s Ankarou. Policie ale musela řešit několik závažných konfliktů, které propukly kvůli událostem na severu Sýrie.
Zasahovala při rvačce ve městě Herne v Porúří, kde zabavila několik zbraní. Pět lidí bylo zraněno, včetně jednoho policisty. Potyčky se strhly také v sobotu v Bielefeldu v Dolním Sasku. Auto patřící tureckému diplomatickému sboru neznámý útočník podpálil v Berlíně, skupina Kurdů napadla turecký obchod v Norimberku.
Naopak s obavami očekávaná sobotní demonstrace Kurdů v Kolíně nad Rýnem, které se zúčastnilo patnáct tisíc lidí, se obešla bez násilí. Na tuto sobotu Kurdové chystají ve městě další demonstrace.
"Upřímně řečeno, sedíme v Německu na sudu s prachem. Jsou obavy, že boje v Sýrii přerostou v násilí v německých ulicích a také že přijde další vlna uprchlíků ze Sýrie," řekl v televizi ZD profesor Burak Copur, který působí jako politolog a expert na turecké dějiny na univerzitě v Duisburgu.
Turecký velvyslanec v Berlíně vyzval komunitu ke klidu. Rovněž některé kurdské organizace v zemi vyzývají své sympatizanty, aby se neuchylovali k násilným akcím.
Zpravodaj agentury Reuters píše z Berlína, že i v metropoli je v přistěhovaleckých čtvrtích, jako jsou Kreuzberg nebo Neukölln, napjatá atmosféra. Názor na invazi jednoznačně rozděluje etnické Turky a Kurdy.
I někteří Turci ofenzivu odmítají a kritizují Recepa Erdogana, ale příliš svůj názor nestavějí na odiv, aby se nedostali do problémů se zastánci tureckého prezidenta. Když měl loni Erdogan v září přijet do Berlína, organizátoři protestní demonstrace vystupovali na internetu anonymně.
Reportér Aktuálně.cz a autor tohoto text se sešel s jedním z nich v berlínské kavárně, ale nemohl ho vyfotografovat ani zveřejnit jméno. Muž měl obavy z odvety Erdoganových příznivců v Německu.
"Řekl bych, že tak třicet procent německých Turků je proti Erdoganovi. Ale neříkají to nahlas, aby nebyli označeni za zrádce," uvedl pro Reuters Kazim Erdogan, který v Berlíně pracuje pro charitu, pomáhající v integraci uprchlíků.
"Většina Němců nemá ráda Erdogana bez ohledu na to, co udělá. Proto by bylo lepší, kdyby nechali Turecko na pokoji," uvedla v rozhovoru pro Reuters pětačtyřicetiletá Handan Bucaková z Berlína.
Německá policie ale zasahuje i proti kurdským radikálům. Loni v červnu provedla razii a domovní prohlídky na severu Berlína proti organizaci Civaka Azad, kterou úřady označují za extremistickou a podněcující násilí.
Vlna turecko-kurdského násilí zasáhla Německo silně v polovině devadesátých let. Tehdy eskalovala na jihovýchodě Turecká válka, kterou vedla armáda proti povstalcům ze Strany kurdských pracujících (PKK).
Zejména v Severním Porýní-Vestfálsku, kde je velká koncentrace Kurdů, se odehrály rvačky a přestřelky. U Kolína nad Rýnem Kurdové v roce 1994 zablokovali dálnici a turecké obchody a diplomatická zastoupení se staly terčem pumových útoků.