Zástupci senátu uctili památku Milady Horákové. Před 74 lety ji popravili komunisté
Publikováno: 27.6.2024
Památku političky Milady Horákové, kterou před 74 lety po vykonstruovaném soudním procesu popravili komunisté, ve čtvrtek symbolickou minutou ticha uctili u jejího památníku v Praze na Malé Straně představitelé senátu. Horáková se stala symbolem politických procesů v komunistickém Československu, datum její popravy se stalo Dnem památky obětí komunistického režimu. Místopředseda senátu Jiří Drahoš (za STAN) spolu s předsedou senátního výboru pro lidská práva Jiřím Růžičkou (za TOP 09) položili k památníku květiny svázané stuhou v národních barvách. Bronzový pomník zobrazuje řečnický pult s mikrofonem, na němž sedí skřivánek jako symbol svobody a svobodného projevu. Pult je umístěn na kamenné desce se slovy, která Horáková údajně pronesla před popravou. Právnička, národněsocialistická poslankyně a bojovnice za práva žen Horáková aktivně vystupovala proti nacistickému i komunistickému režimu. V roce 1950 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti za údajnou špionáž a velezradu. Popravena byla navzdory přímluvám osobností z celého světa. Byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a popravili v politickém procesu. Popravena byla v pankrácké věznici spolu s právníkem Oldřichem Peclem, policejním štábním strážmistrem Janem Buchalem a novinářem Závišem Kalandrou. V Praze se pietní akty při příležitosti čtvrtečního Dne památky obětí komunistického režimu uskuteční na Újezdě nebo v pankrácké věznici, kde byli političtí vězni popravováni. Vzpomínat se bude také v Plzni, Kutné Hoře nebo v Malé pevnosti v Terezíně na Litoměřicku. Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 lidí pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek.