Zatýkání legionářů i duchovních. Akce Albrecht der Erste odstartovala temnou kapitolu našich dějin
Publikováno: 2.9.2023
HISTORIE / Prvního září to bylo přesně osmdesát čtyři let od rozpoutání druhé světové války. Adolf Hitler jistý si podpisem paktu Molotov-Ribbentrop tím, že se Polsko bude muset bránit nejen jeho jednotkám, ale i sovětské armádě, vstoupil bez vyhlášení války do sousedního státu. U nás v ten den vypukla jedna z největších akcí zaměřených proti českému obyvatelstvu. Německé policejní jednotky v souvislosti s propuknuvším tažením proti Polsku podnikly na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava vskutku bezprecedentní operaci. V rámci akce nazvané Albrecht der Erste či Sonderaktion „A“ bylo zatčeno okolo tisíce lidí, kteří patřili k elitě národa. Šlo především o důstojníky již neexistující československé armády, legionáře, představitele inteligence, ale i duchovních či vedoucích činitelů Sokola. Všichni byli po zatčení bez jakéhokoliv, byť pouhého náznaku soudního řízení deportováni do koncentračního tábora Buchenwald. Později byla část převezena do jiných koncentráků – do Dachau do Oranienburgu či jinam. Přibližně polovina byla postupně během války propuštěna, ale druhá polovička strávila v internaci celou dobu války. Někteří však takové štěstí neměli a v koncentračním táboře nebo ve vězení zemřeli. Za všechny jmenujme jen známého malíře Josefa Čapka, Antonína Hampla, bývalého ministra veřejných prací, či sociálně demokratického poslance a odboráře Roberta Kleina. S provedením akce je úzce spojeno nařízení, které bylo nacisty vydáno rovněž 1. září 1939 a které umožňovalo Heinrichu Himmlerovi, říšskému vedoucímu SS, zasahovat kdykoliv do jakéhokoliv dění v protektorátu. Stal se tak de facto nejvyšším pánem v zemi. Svoji moc v protektorátu opíral Himmler o bezpečnostní aparát, jehož jádrem se v Čechách stal SS Wachregiment Prag, který byl v pozdějších letech vystřídán jinými SS…