Závod s časem: U Mezinárodního soudního dvora prohrál Hamás
Publikováno: 30.1.2024
KOMENTÁŘ / Pokud hodlala Jihoafrická republika kvůli operaci v Gaze žalovat Izrael u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), měla v zásadě dvě možnosti. Nabízel se podnět ohledně porušování mezinárodního humanitárního práva, který by nejspíše uspěl. Nebo žaloba týkající se potenciální genocidy, která pravděpodobně bude nakonec zamítnuta. Jihoafričtí spojenci Hamásu přesto zvolili druhou možnost. Proč, když standard dokazování údajné genocidy je podstatně vyšší a s pokračováním procesu dále poroste? Nebylo snad cílem obžalování Izraele dosáhnout jeho odsouzení? Stručná odpověď zní, že o odsouzení v závěru celého procesu zde primárně nešlo. Hlavní nadějí žalující strany byla možnost, že by mezinárodní soud mohl vydat předběžné opatření obdobného typu, jako v případě ruského napadení Ukrajiny. Tedy nařízení, aby žalovaná strana „neprodleně přerušila“ vojenské operace. Kdyby tohle soud opravdu udělal, opět by existovaly dvě možnosti. Za prvé – což je velmi nepravděpodobné – Izrael by se nálezu podřídil a zastavil úsilí o likvidaci vojenských kapacit teroristické organizace Hamás, která jej 7. října bestiálně napadla. Jihoafrická žaloba by tedy měla jako svůj bezprostřední efekt záchranu Hamásu. Za druhé, pokud by ICJ požadoval ukončení operace, ale Izrael se nepodřídil a pokračoval v ní, nesmírně by narostl domácí i mezinárodní tlak na izraelské spojence, aby ukončili politickou i vojenskou podporu. Izrael by čelil mezinárodní izolaci, která by se velmi negativně promítala do dalšího průběhu války. Šance Hamásu na přežití by i v takovémto případě přinejmenším výrazně narostly. Soud však nakonec udělal něco jiného. Uznal, že na některých podezřeních „by mohlo něco být“, nařídil Izraeli účinnější ochranu…