Zavraždili mu sestru, pálili jeho knihy. Erich Maria Remarque byl pro nacisty nepřítel a zrádce
Publikováno: 30.9.2024
HISTORIE / „Už nejsme žádná mládež. Už nechceme svět brát útokem. Jsme lidé prchající. Prcháme před sebou samými. Před svým životem. Bylo nám osmnáct let a začali jsme milovat svět a život; a museli jsme na něj střílet. První granát, jenž dopadl, zasáhl naše srdce,“ píše Erich Maria Remarque ve svém nejslavnějším románu na Západní frontě klid. Stejně jako v případě nespočtu dalších mladých lidí i jeho mládí, sny a naděje se rozplynuly na bojištích první světové války. Německý spisovatel Erich Maria Remarque bývá přiřazován k literátům, které americká spisovatelka Gertruda Steinová v roce 1924 popsala těmito slovy: „Vy všichni, kteří jste bojovali ve válce, jste ztracená generace.“ Válečné hrůzy, natrvalo usazené v jeho mysli, přenášel na listy svých knih, varoval před nimi, poukazoval na jejich nesmyslnost. Nástup nacistů k moci v jeho rodné zemi mu pak vzal bláhovou naději, že další generace budou vzájemného zabíjení a nenávisti ušetřeny. Ve starobylém dolnosaském městě Osnabrück se v roce 1648 zrodila jedna ze dvou smluv vestfálského míru. A o 250 let později, konkrétně 22. června 1898, v něm přišel na svět chlapec jménem Erich Paul Remark. Se svým otcem, vazačem knih v místní tiskárně, si nikdy příliš nerozuměl, zato se svou matkou Annou Marií měl tak silné citové pouto, že si po první světové válce přiřadil její jméno Maria ke svému. Své příjmení zároveň upravil na Remarque, aby vzdal hold i svým francouzským předkům. Spolu se svou starší sestrou Ernou, bratrem Theodorem Arthurem a mladší sestrou Elfriedou vyrůstal v chudém prostředí, rodiče často…