Zavřou se do "ponorky" a musí týden vydržet. Český simulátor testuje let na Mars
Hydronaut je hybrid mezi potápěčským kesonem a ponorkou. "Anebo také simulátor vesmírných lodí," říká jeho stvořitel Matyáš Šanda.
Publikováno: 13.8.2020
Sociolog Jaroslav Sýkora odpočítává už jen hodiny do čtvrtečního premiérového ponoření Hydronautu do desetimetrové hloubky. Na palubě jsou Matyáš Šanda a František Harant. V zatopeném lomu Jesenný u Železného Brodu by měli v Hydronautu strávit týden, což by byl český rekord v délce pobytu pod vodou.
Konstruktér Hydronautu Šanda charakterizuje své "dítě" jako hybrid mezi potápěčským kesonem a ponorkou. Anebo jako simulátor kosmických lodí či zařízení pro záchranné složky.
"Potápěči-astronauti" Šanda s Harantem budou v Hydronautu reagovat na speciální zadání psychologů a simulovat pobyt v extrémních podmínkách. Nebo také plnit nejrůznější vědecké úkoly pražské ČVUT, jako je třeba zjišťování kondenzace vody v různých tlakových a teplotních podmínkách. Mezitím je jiná pětice potápěčů bude dvakrát denně zásobovat potravinami, předávat jim další zadání vědců a odnášet biologický odpad.
Jakkoliv je ale Hydronaut unikátním zařízením, které vítá i Evropská kosmická agentura (ESA), kosmický rozměr mu dává až přizvaný tým KOSMOW. V jeho čele stojí psycholožka Kateřina Bernardová. Na projektu s názvem Sirius 2017-2023 spolupracují s NASA a Rusy vědecké týmy z jedenácti zemí světa.
Tým KOSMOW se zaměřuje na zkoumání života a práce lidí v izolovaných podmínkách a za extrémní zátěže. "Ladí" jejich vztahy tak, aby při letech do hlubokého vesmíru nedocházelo v posádce vesmírné lodi ke vzájemným konfliktům, nedorozuměním či selháním s fatálními následky.
"Není problém na Mars doletět, ale nezabít se navzájem cestou," shrnul to nedávno v časopisu Reflex sám Matyáš Šanda.
Jak na dlouhou izolaci
"Naše dva týmy se vlastně pro tento projekt spojily v jakýsi HydroKosmow," upřesňuje psycholožka Bernardová. I v ponořeném Hydronautu půjde o prověřování schopností a odolnosti lidí v dlouhodobé izolaci.
"Tohle vše je nutné zkoumat při zvažovaných letech lidí k Marsu. Astronauty učíme i to, aby sami uměli předcházet vyhroceným konfliktům či problémům ve vztazích," dodává Bernardová.
Tým KOSMOW získal v březnu na mezinárodní projekt Sirius grant od Technologické agentury ČR.
Podobný experiment s dlouhodobě izolovaným týmem prováděli v minulosti i Američané, museli ho ale předčasně přerušit, protože se jeho dva mužští členové rozhádali kvůli kolegyni. "Už po pouhých třech dnech," říká Matyáš Šanda.
Sociolog Jaroslav Sýkora považuje i přesto přítomnost žen na letech do hlubokého kosmu za nepostradatelnou. "Pokud půjde o pečlivě vybrané - jak já říkám - mateřské typy, tak to jen přispěje k mnohem větším pracovním výsledkům i harmonickému soužití smíšených kolektivů dlouhodobě odloučených od civilizace," trvá si na svém Sýkora.
Vytahovat se budeme až po experimentu
U zatopeného lomu Jesenný nedaleko Železného Brodu vládne před premiérovým ponořením Hydronautu H03 DeepLab pravá předstartovní horečka. Ovlivňuje to i lakoničnost vyjádření členů týmu "HydroKosmow".
Matyáš Šanda je například zcela soustředěn na projekt a jeho okolí ho chrání před jakýmkoliv kontaktem s novináři či veřejností. Ředitel programové skladby komplexu Hydronaut (řídící věž, hladinové plavidlo se záchranným modulem a samotný Hydronaut H03 DeepLab - pozn. red.) Aleš Fiala se omlouvá: "Nechceme se pouštět do velkohubých řečí dříve, než celá ta týdenní akce skončí. Vytahovat se budeme, až bude experiment úspěšně za námi."
Po krátké odmlce ale přece jen dodává: "Dnešním ponorem spouštíme ve spolupráci s týmem Kateřiny Bernardové, ale i ČVUT a s dalšími vědeckými institucemi, celou sérii výzkumných, konstrukčních a logistických projektů. Klademe při tom důraz na práci jednotlivce v týmu," vysvětluje Fiala.
"Nebál bych se říct, že to, co tu dnes spouštíme, má i mezinárodní dosah. Když jste totiž ve 'štole' nebo někde v Moskvě v simulační raketě, můžete v případě nouze v nadsázce kopnout do dveří a oni vás pustí ven. U Hydronautu trvá takové 'puštění' při vynoření několik hodin. Nemůžete jen tak vyskočit z kesonu a plavat si na hladinu. Pak vám totiž vybublá dusík a bude vás to strašně bolet, pokud to vůbec přežijete."
Aleš Fiala nezmínil projekt "Štola 88" náhodou. Před dvaatřiceti lety při experimentu Československé akademie věd bylo zkoumáno chování lidí v krizových situacích při delším odloučení.
Multidisciplinární projekt sociologa Jaroslava Sýkory simuloval tehdy cestu k Marsu. V bývalé důlní štole v Tišnově vznikla imitace kosmické lodi, kde byly po tři týdny od okolního světa izolovány dvě šestičlenné "vesmírné posádky" dobrovolníků. V jedné z nich byla žena. Do vědeckého experimentu Štola 88 bylo zapojeno na 60 lidí.
Dělají něco, co přesahuje lidstvo
"Asi jsme tehdy o hodně předběhli dobu. A je moc dobře, že v tom lidé kolem Hydronautu pokračují. Má to obrovský vědecký význam pro Českou republiku. Na světě je totiž jen pár vědeckých zařízení, která se věnují izolaci lidí pod zátěží při dlouhodobých kosmických letech. A právě kvůli těmto výzkumům si nás Američané i Rusové cení," říká nyní veterán a otec psychologických a biomedicínských testů lidí během přípravy na lety do hlubokého kosmu.
Čtvrteční premiérové ponoření Hydronautu vítá sociolog i proto, že považuje unikátní experiment za pokračování projektu Štola 88.
"Je to samozřejmě všechno na velmi dlouhé lokte, tedy léta. Vše, co se podniká v kosmickém výzkumu, je leckdy stále opomíjené anebo nad tím lidé mávají rukou kvůli 'zbytečně vyhozeným penězům'. Avšak kosmický výzkum není pro dnešek, zítřek ani popozítřek. Dělá se to pro dobu, která přijde za sto či dvě stě let. Pro něco, co nás všechny přežije, co lidstvo přesahuje," dodává Sýkora.