Zbídačená Venezuela má dva prezidenty. Po ekonomickém kolapsu hrozí občanská válka
Vůdce venezuelské opozice se prohlásil za prezidenta. V zemi mezitím propukly masové demonstrace. Vše o krizi v otázkách a odpovědích.
Publikováno: 24.1.2019
Proč se situace ve Venezuele tak vyhrotila?
Opozice obviňuje Nicolase Madura z uzurpátorství a podvodů při loňských prezidentských volbách. Vyčítá mu ekonomické zruinování země a posun k diktatuře. Například Nejvyšší soud je obsazen lidmi loajálními Madurovi.
Stoupenci opozice označují Madurovo setrvávání v úřadě za nelegitimní. Po smrti bývalého prezidenta Huga Cháveze se v roce 2013 konaly volby, ve kterých Maduro velmi těsně porazil opozičního kandidáta Henrique Caprilese.
Jak se zachová armáda?
Klíčová otázka. Nejvyšší velení zachovává naprostou loajalitu Madurovi. "Neuznáme žádného samozvaného prezidenta," varoval na Twitteru ministr obrany Vladimir Padrino. Důstojníci i během předcházejících nepokojů v minulosti vždy stáli za Madurem a tvrdě potlačili všechny pokusy o vzpouru v armádě.
Není však jasné, jak se zachovají důstojníci s nižšími hodnostmi a zda nedojde tentokrát k rozštěpení armády. Je však pravděpodobnější, že rozhodující část ozbrojených složek zůstane věrná Madurovi. Vedení státní ropné společnosti PDVSA, která je zdaleka nejdůležitějším podnikem v zemi, rovněž vyjádřilo podporu Madurovi.
Kdo má na své straně většinu obyvatelstva?
Nezávislé a reprezentativní průzkumy nejsou k dispozici. V minulosti vyšší a střední třída spíše volila opozici, zatímco takzvaně dělnické čtvrti měst a oblasti Cháveze a Madura. Podle agentury Reuters ale demonstrace proti Madurovi propukají i v lokalitách, kde měl dříve jednoznačnou podporu. V květnových prezidentských volbách dostal Maduro 67 procent hlasů, podle opozice ale byly volby i vyhlášené výsledky zmanipulované.
Proč je ekonomická situace Venezuely tak katastrofální?
K systémovým chybám, které se hromadily od nástupu levicově populistického prezidenta Huga Cháveze v roce 2000, se přidal pokles cen ropy. Venezuela má jedny z největších zásob na světě, na státních příjmech se ropa podílí 95 procenty. Pokles cen nastartoval hyperinflaci a nedostatek zboží z dovozu. Nyní už je obtížné v obchodech dostat i základní potraviny nebo hygienické potřeby. Problémy jsou s dodávkami elektřiny, nemocnice mají nedostatek léků a vybavení.
Pro tento rok očekává Mezinárodní měnový fond míru inflace deset milionů procent. Podle opozice dosáhla loni v listopadu ve Venezuele 1,3 milionu procent.
Přesná statistická data o ekonomice nelze získat, protože centrální banka je už před třemi roky přestala zveřejňovat.
Jak Maduro a jeho vláda ekonomickou krizi řeší?
Dosavadní prezident tvrdí, že země je obětí ekonomické války, kterou proti ní vedou Spojené státy a opozicí ovládaní byznysmeni. Vláda loni dala do oběhu nové bankovky, škrtla na nich pět nul. Zvýšila daň z přidané hodnoty, části obyvatel zrušila dotace na pohonné hmoty. Minimální měsíční mzdu zvýšila na 4500 bolivarů, což je podle kurzu na černém trhu necelých 230 korun.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky oznámil, že počet Venezuelanů, kteří odešli ze země kvůli krizi, v posledních čtyřech letech přesáhl tři miliony. Nejvíce jich žije v Kolumbii, Ekvádoru a Peru. V zemi je obrovská zločinnost. V roce 2016 úřady evidovaly přes 27 tisíc vražd.
Kdo je Nicolas Maduro a kdo jeho konkurent Juan Guaidó?
Maduro, původně řidič autobusu, se dostal do politiky jako odborový předák. Byl loajální exprezidentovi Hugo Chávezovi a po jeho smrti byl zvolen v roce 2013 hlavou státu. Stejně jako Chávez se opírá o armádu a státní ropnou společnost PDVSA. Je mu sedmapadesát let.
Guaidóvi je pětatřicet let a pochází ze severu Venezuely. Oba jeho dědové byli armádní důstojníci. Vystupuje jako kandidát sjednocené opozice, ale dosud nebyl ani ve Venezuele příliš známou postavou. Mnoho opozičních představitelů je ve vězení, v exilu nebo jim vláda znemožnila politickou činnost.
Které země uznaly Madura a které Guaidóa?
Za Madurem stojí Rusko, Turecko, Mexiko, Kuba a Bolívie. Kreml slibuje Venezuele vojenskou pomoc a také spolupráci při těžbě ropy.
Guaidóa uznaly za prezidenta Spojené státy, Kanada, Brazílie, Argentina a další latinskoamerické země. Evropská unie jej podpořila, ale zatím ho výslovně neuznala za hlavu státu. Česká diplomacie oznámila, že podporuje ve Venezuele návrat demokracie. Ministr zahraničí Tomáš Petříček na twitteru k situaci v latinskoamerické zemi připomněl Sametovou revoluci v roce 1989.