Zdržování dálnic i těžby skončí, věří vláda. Omezujete práva lidí, odporují ekologové

#Domácí

Publikováno: 13.11.2023

Dálnice D11 se začala stavět v roce 1978, dosud jsou hotové zhruba tři pětiny. Trvalo 40 let, než spojila Prahu s Hradcem Králové, po dosud posledním prodloužení před dvěma lety končí u Jaroměře. Dokončení až k polským hranicím odhadují silničáři nejdříve na rok 2028.

Stavba příhraničního úseku měla začít ještě letos, ale zatím se odkládá. Důvodů je více, jedním z nich je ale i to, že stavební povolení napadlo rozkladem ekologické hnutí Děti Země. A učinilo tak, aniž by uvedlo konkrétní důvody. Zákon to umožňuje s tím, že protestující mohou své námitky vysvětlit až později. I bez uvedení důvodů je ale možné, aby se stavba odložila.

Jenže to už by v budoucnu nemělo být možné. Sněmovna v pátek odsouhlasila změnu, která podávání takzvaných blanketních odvolání omezí. "Jde spíše o obstrukční nástroj než o prostor, kde jde demokraticky uplatňovat připomínky ke konkrétním návrhům," uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Jde jen o jednu z mnoha změn, které přináší novela liniového zákona. Ten také dostane přesnější jméno: zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Vláda si od něj slibuje, že se zásadně zrychlí budování klíčových staveb, jako jsou nejen dálnice a vysokorychlostní železnice, ale i elektrárny nebo doly. "Máme v úmyslu urychlit restart Česka. Zajistit, aby se dokázalo rychleji vypořádat se svými konkurenty," vysvětlil Kupka. 

Stěžejní část hovoří o tom, že úřady budou nově muset vydat stavební povolení pro důležité stavby do čtyř let od chvíle, kdy investor předloží všechny podklady, včetně posudku o dopadu stavby na životní prostředí.

Zdlouhavé povolování staveb je v Česku problém, změnu tak vítá i opozice. Sněmovna novelu schválila jednomyslně, nyní ji posoudí senátoři. Přesto ale několik změn vyvolává spory. A to nejen mezi vládou a opozicí, ale i mezi koaličními poslanci. Dopadů změn se navíc obávají někteří odborníci a ekologové.

Strach o vodu

Spory vzbudil třeba způsob, jak si chce vláda usnadnit další těžbu důležitých materiálů, jako je štěrkopísek nebo radioaktivní nerosty. Ty budou po změně horního zákona nově patřit do kategorie takzvaných kritických nerostů. Povolení jejich těžby bude jednodušší než v případě jiných materiálů. Ve stavebním řízení například nebude možné prodloužit lhůtu pro vydání stanoviska.

Poslanci schválili také pozměňovací návrh, který usnadňuje vyvlastňování pozemků pro těžbu štěrkopísku. To vyděsilo třeba lidi z Hodonínska a Břeclavska, kteří už léta protestují proti rozšiřování těžby štěrkopísku v oblasti, a to zejména v blízkosti zdrojů pitné vody. Obce zastupuje Sdružení místních samospráv, v jehož čele stojí poslankyně STAN Eliška Olšáková.

"Obáváme se vzhledem ke značným dopadům, které některé z návrhů mohou mít na územní plánování obcí a krajů, ochranu pitné vody a veřejných statků nebo na vlastnictví občanů, že tyto pozměňovací návrhy povedou k četným soudním sporům, soudy významně zahltí a ve výsledku zpomalí výstavbu liniových a energetických staveb," uvedla už dříve Olšáková.

Protestující poslanci STAN Martin Hájek a Jana Krutáková proto prosadili na hospodářském výboru usnesení, které ukládá, že nová pravidla nebudou platit pro oblasti, kde by těžba ohrozila zdroje pitné vody.

Proti ale dále vystupuje sdružení 91 ekologických organizací Zelený kruh. "Vyvlastňovací účel ve prospěch těžby je krajním zásahem a neměl by proběhnout bez řádného projednání v souladu s legislativními pravidly vlády," uvedl expert na právo životního prostředí Petr Svoboda s tím, že návrh je podle něj v rozporu s Listinou základních práv a svobod i českou ústavou.

Podobným způsobem se zjednoduší také povolování dalších klíčových staveb, například souvisejících s jadernou energetikou.

Strach o plán

Vláda novelou reaguje na nové evropské předpisy, a to zejména na směrnici, která má usnadnit budování vysokorychlostních tratí napříč Evropou. I proto se do zákona dostal návrh ministra dopravy Martina Kupky. Ministerstvu dopravy dává nový nástroj, takzvaný dílčí rozvojový plán.

Ten má být nadřazen územním i regulačním plánům obcí i zásadám rozvoje krajů. U některých staveb, jako je právě vysokorychlostní železnice, tak bude moct ministerstvo o jejich stavbě rozhodnout i navzdory těmto dokumentům.

Podle Kupky se tak "zamezí možným konfliktům s jinými stavbami", obce i aktivisté to ale vnímají jinak. "Územní rozvojový plán má být celostátním plánovacím aktem, který vymezuje stěžejní celostátní záměry dopravní a technické infrastruktury a posuzuje je komplexně a ve všech potřebných souvislostech. Dílčí plán legalizuje salámovou metodu a znemožňuje posoudit kumulativní vliv záměrů a najít pro dané území vyvážené řešení," uvádí Zelený kruh.

Ministr Kupka ale výhrady odmítá. Návrh podle něj nijak nemění pozici vlastníků pozemků ani obcí, o případných změnách s nimi bude ministerstvo jednat.

Pokud předlohu schválí Senát, liniový zákon se dočká také několika dalších změn. Mezi zvýhodněné stavby budou patřit například čerpací a dobíjecí stanice nebo areály s výrobou strategických produktů, jako jsou autobaterie, čipy nebo recykláty.