Že není situace kolem Gazy černobílá? Omyl
Publikováno: 26.10.2023
Prakticky už sedmého října, když Hamás zaútočil bezprecedentně na Izrael, se ve veřejném prostoru vynořila spousta lidí, kteří se hrozili toho, že by naše veřejnost mohla být podobně solidární s Izraelem jako s Ukrajinou, a začala poukazovat na to, že „tady nejsou věci tak jasné“. Rád bych poskytl jinou perspektivu – ono to celkem jasné je. Abychom pochopili, co se děje, a proč je tahle situace morálně jasná, je potřeba znát její detaily a kontext. Detaily jsou následující: Totalitní hnutí Hamás provedlo útok, při kterém zavraždilo mimořádně krutě přes 1 500 Izraelců, přes dvě stě jich uneslo do Gazy, přičemž rozpoutalo velmi silný raketový útok na zbytek země. Aby toho nebylo málo, útoky na Izrael začaly i ze severu od šíitského hnutí Hizballáh, s nímž Hamás ty své koordinuje, a z některých míst na Západním břehu Jordánu (Tulkarem, Kalkílija). To, co Hamás provedl, je tak hrozné, že pro to není absolutně žádná omluva. Ani stav věcí v Gaze, ani kriminální činnost některých osadníků z tzv. „illegaloutposts“ na Západním břehu, ani jakákoli minulost Státu Izrael. V Evropě je zvykem se na situaci mezi Izraelem a palestinskými Araby, potažmo mezi Izraelem a Gazou, dívat skrze špatně pojatou optiku zápasu Davida a Goliáše, kdy Gaza je viděna v pozici onoho Davida. Když zmiňuji, že je ta optika špatná, je špatná fundamentálně. Hnutí Hamás útočí na izraelské civilisty, tedy ty slabší, nikoli primárně na izraelskou armádu, takže už z tohoto stavu věcí nedává přirovnání k Davidovi a Goliášovi smysl; naopak Izrael útočí na Hamás i za cenu nevinných obětí, které byly v nesprávný čas na nesprávném místě, jejichž počet se snaží co nejvíce minimalizovat (varováními v esemeskách, na letácích i „poklepáním“ na budovu zvukovou bombou před samotným útokem), ne protože by snad civilisty zabíjet chtěl,…