Zelení na východě Německa narazili. V září přitom chtějí nahradit Merkelovou

#Zahraničí

Publikováno: 7.6.2021

Volby v této malé spolkové zemi byly posledními před celoněmeckým hlasováním letos v září. To bude pro osmdesátimilionovou republiku přelomové: po 16 letech odchází do důchodu kancléřka Angela Merkelová. Předvolební průzkumy jsou poměrně vyrovnané, a není proto jasné, kdo ji ve vlivném politickém úřadu šéfa nebo šéfky vlády nahradí. 

S velkou pravděpodobností to ale bude jeden ze dvou adeptů. Kromě zmíněné zelené političky, teprve čtyřicetileté Annaleny Baerbockové, také Armin Laschet, politický matador z Křesťansko-demokratické unie (CDU) kancléřky Merkelové. Právě pro tyto dva lídry byly sasko-anhaltské volby první velkou zkouškou.

Oba jsou svojí kariérou i politickými tématy spojeni spíš se západním Německem. Přesto se CDU podařilo výrazně překonat předvolební očekávání a stát se s 37,1 procenta hlasů jasně nejsilnější stranou.

Naopak 5,9 procenta pro Zelené zaostává nejen za jejich předvolebními nadějemi, ale také za výsledkem, který jim nyní průzkumy předvídají pro zářijové volby. V odhadech se přetahují s konzervativci o první místo se zhruba 21 až 26 procenty.

"Nedosáhli jsme toho, co jsme si předsevzali," neskrývala Baerbocková své zklamání po ohlášení výsledků v neděli večer. Zelení si nakonec oproti posledním volbám polepšili jen o několik desetin procentních bodů a přijdou nejspíš o místo ve vládní koalici. Nahradit by je v Sasku-Anhaltsku mohli liberálové z FDP, kteří jsou konzervativcům názorově blíž. 

Potíže zelené lídryně

"Naštěstí pro Zelené žije na východě jen pětina německého obyvatelstva," glosuje výsledek voleb švýcarský list Tages-Anzeiger. Historicky totiž stranu volí spíš bohatší obyvatelé velkých měst nebo ti, kteří podporují důraz na boj s klimatickou krizí. Těch je na západě víc.

Sama Baerbocková, politoložka, která vystudovala mezinárodní právo v Londýně, pak ztělesňuje představy o proevropském a ekologickém Německu. S mnohými voliči z východních spolkových zemí se rozchází hlavně v pohledu na migraci, kde preferuje otevřenější přístup, nebo i v postoji k Rusku. Tam by podle svých slov byla naopak striktnější než současná kancléřka. 

V současnosti se ale potýká s potížemi. Na veřejnost unikly informace o jejím pozdě podaném přiznání stranických příspěvků, které musí jako poslankyně spolkového sněmu odevzdávat. Nejasnosti se množí i ohledně některých položek v životopisu, kterým se veřejně prezentuje.

Špatný výsledek nedělních voleb je další věcí, která jí vytouženou cestu do kancléřství může zkomplikovat. "Potvrdilo se, že voličstvo Zelených je velmi nestabilní. A že jim může spousta voličů nakonec ještě odejít k jiným stranám," říká s výhledem na podzimní hlasování Jakub Eberle, výzkumník z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

Naopak konzervativec Laschet si může oddechnout, shodují se němečtí komentátoři. Předtím, než se stal lídrem CDU, čelil značnému odporu z řad vlastní strany, včetně od lokálního lídra v Sasku-Anhaltsku. Po neděli má ale skoro bezvýhradnou podporu. Nečekaně drtivou výhru v zemském hlasování připisují partajní kolegové přímo i Laschetovi.

Předčit se mu totiž podařilo nejen Zelené a sociální demokraty, jejichž lídr Olaf Scholz je třetím hlavním adeptem na nového kancléře. Za CDU skončili i pravicoví radikálové z Alternativy pro Německo (AfD). Její členy v Sasku-Anhaltsku přitom sledují domácí tajné služby a podezřívají je, že jejich politická činnost je protiústavní.

AfD v neděli aspirovala na vítězství, nakonec skončila s 20 procenty druhá. "Nejspíš narazila na strop. Její voličské jádro je ale velmi pevné," míní Eberle. S tím se budou muset ostatní strany vypořádat i na spolkové úrovni. "AfD může fungovat podobně jako třeba čeští komunisté: blokovat stabilně 10 až 15 procent hlasů, a komplikovat tím budování povolebních koalic," dodává analytik.

V Německu panuje s ohledem na vlastní minulost silný důraz na vymezování se proti nacionalismu a pravicovému extremismu. Žádná ze stran se tak dosud neodhodlala s AfD přímo spolupracovat.

Koronavirus a klima

Němci půjdou k urnám 26. září, jen několik dní před konáním českých parlamentních voleb. Podobně jako v tuzemsku i ve spolkové republice bude rozhodujícím tématem koronavirová pandemie. Pokud to v září bude vypadat, že vláda pandemii nakonec zvládla, nejspíš to pomůže současným vládním stranám, tedy hlavně Laschetově CDU a také sociálním demokratům. 

Na rozdíl od Česka je ale v Německu klíčová také otázka klimatu. A v této oblasti mají největší důvěru voličů naopak Zelení Annaleny Baerbockové. Kdyby se německý kancléř volil v přímé volbě, podpořilo by nejvíc Němců právě ji, vyplývá z průzkumu z konce května.