Zeman má odboráře Středulu za silného kandidáta na prezidenta. Realita je ale úplně jiná

<p><img width="640" height="426" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2017/12/stredula.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2017/12/stredula.jpeg 640w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2017/12/stredula-300x200.jpeg 300w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" /></p><strong>Z některých výroků, které zaznívají ve veřejném prostoru v souvislosti s prezidentskou volbou, by se dal snadno získat dojem, že jedním z dvojice hlavních favoritů ucházejících se o post hlavy státu je předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Realita je však taková, že jeho šance na zvolení prezidentem jsou malé a jeho pozice přes některé výhody, které má, moc silná není.</strong> Stačí letmé nahlédnutí do aktuálních průzkumů veřejného mínění a je zřejmé, že odborový předák v současné chvíli rozhodně není jedním z největších favoritů prezidentského klání, jak se snaží veřejnosti namluvit například prezident republiky Miloš Zeman, který za nejsilnější kandidáty považuje právě Josefa Středulu a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Podle posledního volebního <a href="https://www.median.eu/cs/wp-content/uploads/2022/06/Volby_prezident_2022_05_v04IC.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">modelu</a> agentury Median byl sice odborářský boss v pořadí třetí za bývalým premiérem Babišem a někdejším náčelníkem Generálního štábu Armády ČR Petrem Pavlem, což by bylo možné chápat jako úspěch, ovšem rozdíl mezi Pavlem a Středulou byl propastný. Generál ve výslužbě obdržel 19,5 procenta hlasů a odborář jenom 7,5 procenta. Další v pořadí, senátor a prezidentský kandidát z minulé volby Pavel Fischer získal 6,5 procenta. Hůře je na tom Josef Středula, co se týče volebního potenciálu. Jeho 11,8 procenta je opravdu slabý výsledek. V této kategorii ho tak překonal nejenom Fischer (20,2 procenta), ale i senátor a rovněž kandidát z předchozí volby Marek Hilšer (16,6 procenta) a senátorka Miroslava Němcová (14,5 procenta). Babiš s Pavlem jsou pak někde úplně jinde - mají 34,5 procenta a 28,9 procenta. Erudovanost prezidentského kandidáta Červnový <a href="https://www.stemmark.cz/babis-pavel-a-nerudova-oproti-jaru-posiluji-budouci-prezident-by-mel-byt-prozapadni-realista/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">průzkum</a> agentury STEM/MARK pak Středulovi přisoudil ještě výrazně horší čísla. Se 4 procenty se umístil až na devátém místě společně s hudebníkem Michaelem Kocábem. Nepřeskočil ho tak jenom Andrej Babiš (20 procent hlasů) s Petrem Pavlem (16 procent), ale například také Pavel Fischer či ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, kteří měli shodně po 9 procentech, nebo Marek Hilšer s 8 procenty a mnozí další. Nepříliš dobře podle tohoto šetření Středulovi vycházejí i některé jiné ukazatele. V úvahu přichází jen pro 24 procent respondentů, pro srovnání o Petru Pavlovi by uvažovalo 50 procent oslovených a o Pavlu Fischerovi 41 procent. Odboráře Středulu by pak nevolilo celých 56 procent, Pavla jenom 34 procent a Nerudovou pouze 28 procent respondentů. Je pravda, že Josefa Středulu zná 80 procent oslovených, což není málo, ale i v této kategorii je na tom Pavel (84 procent) s Fischerem (87 procent) lépe. Prezident Zeman v rozhovoru pro Mladou frontu DNES minulý týden <a href="https://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr/vybrane-projevy-a-rozhovory/rozhovor-prezidenta-republiky-pro-mladou-frontu-dnes-16501#from-list" target="_blank" rel="noopener noreferrer">řekl</a>: „Vyzval jsem veřejně dvě osobnosti, aby kandidovaly na prezidenta, a předpokládám, že mně obě vyhoví. Je to Andrej Babiš, u kterého jsem přesvědčen, že svoji kandidaturu vyhlásí, a Josef Středula, který ji už vyhlásil. Jestliže v prezidentské volbě vyhraje kdokoli z nich, budu spokojen. Jestliže vyhraje kdokoli jiný, budu říkat, že je to málo erudovaný kandidát a že nemá silný životní příběh. Ale bude to jenom můj osobní názor,“ zdůraznil Miloš Zeman. Dvě kariéry a dva příběhy Jak je to s erudovaností a silným příběhem Josefa Středuly například ve srovnání s Petrem Pavlem? Předseda ČMKOS je neodmyslitelně spojen s odbory a prosazováním zájmů zaměstnanců. Pokud je v nějakých tématech erudovaný, jsou to určitě ta, která jsou spojená s jeho dosavadní rolí. V čem spočívá síla jeho životního příběhu? Absolvoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě, posléze začal pracovat ve Vítkovických železárnách a velmi brzy nastoupil kariéru v odborářských strukturách, které se drží dodnes. V čem je to lepší než kariéra v armádě Petra Pavla? Jeden ji spojil s blahem zaměstnanců a druhý s obranou naší země. Pavlovou výhodou je, že působil i v mezinárodních strukturách – byl předsedou vojenského výboru Severoatlantické aliance, dotáhl to tím pádem dále a má díky tomu také významné zkušenosti. Naproti tomu Středulovou předností je, že má blíž k ekonomickým tématům, která budou v aktuální prezidentské volbě hodně důležitá. Prezident Zeman má ovšem jasno v tom, proč Pavel podle něj není dobrým prezidentským kandidátem. V rozhovoru pro Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News na začátku května na jeho adresu <a href="https://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr/vybrane-projevy-a-rozhovory/rozhovor-prezidenta-republiky-pro-porad-ftv-prima-partie-terezie-tomankove-16390#from-list" target="_blank" rel="noopener noreferrer">prohlásil</a>: „Nejsme Latinská Amerika, abychom měli v čele generála, ale na druhé straně, na rozdíl od jiných, já mu nevyčítám jeho komunistickou minulost nebo kariéru vojenského rozvědčíka. To bylo před třiceti a více lety. Vyčítám mu, že je poněkud jednostranně orientován. Je to dobrý vojenský odborník, ale prezident je především politik a musí něco vědět o ekonomii, sociologii, historii a mohl bych vám jmenovat ještě asi pět dalších disciplín.“ Není zcela jasné, proč by zástupce jedné zájmové skupiny – tedy zaměstnanců sdružených do odborových svazů - měl být méně jednostranný než generál ve výslužbě. Možná ale Miloš Zeman sází na to, že Středulovy znalosti z výše zmíněných a mnohých dalších oborů jsou hlubší a bohatší než ty Pavlovy. Těžko říct, jestli tomu tak skutečně je, s největší pravděpodobností však budeme mít příležitost se o tom přesvědčit. Pak je samozřejmě otázka, jak je na tom s uvedenými vědomostmi druhá těžká váha podle Zemana - Andrej Babiš, jestli by i on Petra Pavla v tomto ohledu strčil do kapsy.

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #Andrej Babiš #Josef Středula #Miloš Zeman #Petr Pavel #prezident republiky #volba prezidenta

Publikováno: 5.7.2022

Z některých výroků, které zaznívají ve veřejném prostoru v souvislosti s prezidentskou volbou, by se dal snadno získat dojem, že jedním z dvojice hlavních favoritů ucházejících se o post hlavy státu je předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Realita je však taková, že jeho šance na zvolení prezidentem jsou malé a jeho pozice přes některé výhody, které má, moc silná není. Stačí letmé nahlédnutí do aktuálních průzkumů veřejného mínění a je zřejmé, že odborový předák v současné chvíli rozhodně není jedním z největších favoritů prezidentského klání, jak se snaží veřejnosti namluvit například prezident republiky Miloš Zeman, který za nejsilnější kandidáty považuje právě Josefa Středulu a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Podle posledního volebního modelu agentury Median byl sice odborářský boss v pořadí třetí za bývalým premiérem Babišem a někdejším náčelníkem Generálního štábu Armády ČR Petrem Pavlem, což by bylo možné chápat jako úspěch, ovšem rozdíl mezi Pavlem a Středulou byl propastný. Generál ve výslužbě obdržel 19,5 procenta hlasů a odborář jenom 7,5 procenta. Další v pořadí, senátor a prezidentský kandidát z minulé volby Pavel Fischer získal 6,5 procenta. Hůře je na tom Josef Středula, co se týče volebního potenciálu. Jeho 11,8 procenta je opravdu slabý výsledek. V této kategorii ho tak překonal nejenom Fischer (20,2 procenta), ale i senátor a rovněž kandidát z předchozí volby Marek Hilšer (16,6 procenta) a senátorka Miroslava Němcová (14,5 procenta). Babiš s Pavlem jsou pak někde úplně jinde - mají 34,5 procenta a 28,9 procenta. Erudovanost prezidentského kandidáta Červnový průzkum agentury STEM/MARK pak Středulovi přisoudil ještě výrazně horší čísla. Se 4 procenty se umístil až na devátém místě společně s hudebníkem Michaelem Kocábem. Nepřeskočil ho tak jenom Andrej Babiš (20 procent hlasů) s Petrem Pavlem (16 procent), ale například také Pavel Fischer či ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, kteří měli shodně po 9 procentech, nebo Marek Hilšer s 8 procenty a mnozí další. Nepříliš dobře podle tohoto šetření Středulovi vycházejí i některé jiné ukazatele. V úvahu přichází jen pro 24 procent respondentů, pro srovnání o Petru Pavlovi by uvažovalo 50 procent oslovených a o Pavlu Fischerovi 41 procent. Odboráře Středulu by pak nevolilo celých 56 procent, Pavla jenom 34 procent a Nerudovou pouze 28 procent respondentů. Je pravda, že Josefa Středulu zná 80 procent oslovených, což není málo, ale i v této kategorii je na tom Pavel (84 procent) s Fischerem (87 procent) lépe. Prezident Zeman v rozhovoru pro Mladou frontu DNES minulý týden řekl: „Vyzval jsem veřejně dvě osobnosti, aby kandidovaly na prezidenta, a předpokládám, že mně obě vyhoví. Je to Andrej Babiš, u kterého jsem přesvědčen, že svoji kandidaturu vyhlásí, a Josef Středula, který ji už vyhlásil. Jestliže v prezidentské volbě vyhraje kdokoli z nich, budu spokojen. Jestliže vyhraje kdokoli jiný, budu říkat, že je to málo erudovaný kandidát a že nemá silný životní příběh. Ale bude to jenom můj osobní názor,“ zdůraznil Miloš Zeman. Dvě kariéry a dva příběhy Jak je to s erudovaností a silným příběhem Josefa Středuly například ve srovnání s Petrem Pavlem? Předseda ČMKOS je neodmyslitelně spojen s odbory a prosazováním zájmů zaměstnanců. Pokud je v nějakých tématech erudovaný, jsou to určitě ta, která jsou spojená s jeho dosavadní rolí. V čem spočívá síla jeho životního příběhu? Absolvoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě, posléze začal pracovat ve Vítkovických železárnách a velmi brzy nastoupil kariéru v odborářských strukturách, které se drží dodnes. V čem je to lepší než kariéra v armádě Petra Pavla? Jeden ji spojil s blahem zaměstnanců a druhý s obranou naší země. Pavlovou výhodou je, že působil i v mezinárodních strukturách – byl předsedou vojenského výboru Severoatlantické aliance, dotáhl to tím pádem dále a má díky tomu také významné zkušenosti. Naproti tomu Středulovou předností je, že má blíž k ekonomickým tématům, která budou v aktuální prezidentské volbě hodně důležitá. Prezident Zeman má ovšem jasno v tom, proč Pavel podle něj není dobrým prezidentským kandidátem. V rozhovoru pro Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News na začátku května na jeho adresu prohlásil: „Nejsme Latinská Amerika, abychom měli v čele generála, ale na druhé straně, na rozdíl od jiných, já mu nevyčítám jeho komunistickou minulost nebo kariéru vojenského rozvědčíka. To bylo před třiceti a více lety. Vyčítám mu, že je poněkud jednostranně orientován. Je to dobrý vojenský odborník, ale prezident je především politik a musí něco vědět o ekonomii, sociologii, historii a mohl bych vám jmenovat ještě asi pět dalších disciplín.“ Není zcela jasné, proč by zástupce jedné zájmové skupiny – tedy zaměstnanců sdružených do odborových svazů - měl být méně jednostranný než generál ve výslužbě. Možná ale Miloš Zeman sází na to, že Středulovy znalosti z výše zmíněných a mnohých dalších oborů jsou hlubší a bohatší než ty Pavlovy. Těžko říct, jestli tomu tak skutečně je, s největší pravděpodobností však budeme mít příležitost se o tom přesvědčit. Pak je samozřejmě otázka, jak je na tom s uvedenými vědomostmi druhá těžká váha podle Zemana - Andrej Babiš, jestli by i on Petra Pavla v tomto ohledu strčil do kapsy.