Zeman se omluvil izraelskému prezidentu Herzogovi za postoj Lipavského ke zprávě OSN
Ministerstvo zahraničí loni v květnu hlasovalo proti zřízení komise Rady OSN pro lidská práva v Izraeli. Tato pozice podle něj platí nadále.
Publikováno: 11.7.2022
Komise uvedla, že hlavními příčinami napětí mezi Izraelem a Palestinou je izraelská okupace palestinských území a diskriminační chování židovského státu vůči Palestincům. Konec okupace je podle autorů dokumentu klíčovým prvkem pro ukončení bojů i napětí mezi Izraelem a Palestinou.
Rezoluci podle Zemana oba prezidenti při pondělním jednání odsoudili. Český prezident uvedl, že obdržel protestní dopisy několika organizací. "Chtěl bych se proto jako hlava českého státu za tento postoj omluvit," řekl.
Ministerstvo nedávno uvedlo, že Česko je jedinou zemí Evropské unie, která na jednáních v OSN prosazuje snížení protiizraelské agendy, snížení počtu předkládaných rezolucí a jejich větší vyváženost a faktičnost. Lipavský byl kritizován za to, že se Česko nepřipojilo k zemím odsuzujícím zprávu komise.
Podle úřadu se ale ani dané země v čele se Spojenými státy nezabývaly přímo zprávou komise, nýbrž jejím mandátem. V debatě byl přednesen i projev Evropské unie, do nějž Česko prosadilo vyjádření obavy z širokého mandátu a trvalého charakteru vyšetřovací komise.
"Jste důležitým partnerem, spojencem a vaše láska k Izraeli je všem známá," řekl Zemanovi Herzog. Poděkoval mu za podporu Izraele na mezinárodních fórech i za odhodlanou podporu myšlenky přemístění českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Při slavnostním obědě Herzog Zemanovi předá nejvyšší izraelské státní vyznamenání.
"Dali jsme si některé společné domácí úkoly, mezi něž patří například uskutečnění dlouho odkládaného setkání vlád obou zemí," řekl Zeman. Země podobný mezivládní dialog organizují od roku 2011, v hostitelské roli se země střídají. Zatím naposledy spolu vlády zasedaly v roce 2016 v Jeruzalémě, uspořádání dalšího jednání zkomplikovala vnitropolitická situace v Izraeli, kde se opakovaně konaly předčasné volby, a následně šíření koronaviru.
Zeman s Herzogem hovořili také o možnostech dalšího rozvoje obranné a technologické spolupráce.
Prezidenti se na Hradě setkali s lidmi, kteří přežili nacistické koncentrační tábory nebo které nacisti pronásledovali. Na oběd ve Vladislavském sále pak bylo pozváno asi 140 lidí z řad zástupců židovských obcí, vysokých státních úředníků nebo lidí z byznysu napojených na Izrael.
Následovat budou schůzky Herzoga s předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09), se šéfem Senátu Milošem Vystrčilem a s premiérem Petrem Fialou (oba ODS). Program Herzoga v Česku zakončí večeře, kterou na Hradě spolupořádá Česko-izraelská smíšená obchodní komora.