Zeman vrátil bez podpisu daňový balíček do Sněmovny. Nevetoval ho, bude tudíž platit
Zemanovi se nelíbí, že daňová změna může podle něj "prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu".
Publikováno: 29.12.2020
Zeman už minulý týden sdělil premiéru Andreji Babišovi (ANO) i ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO), že zákon nepodepíše. Současně ale uvedl, že zákon nevetuje. Umožní tak, aby začal platit. Aby se tak stalo od začátku ledna, jak zákonodárci předpokládali, musí vyjít do konce roku ve Sbírce zákonů. Předtím musí normu ještě podepsat Babiš.
Zeman Vondráčkovi napsal, že se rozhodl podpis pod zákon nepřipojit. Nelíbí se mu, že daňová změna může podle něj "prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu".
Sněmovna schválila daňový balíček minulý týden. Stvrdila tak zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent. Vyšší sazba se bude vztahovat na příjmy zhruba nad 140 000 korun měsíčně. Sněmovna také ve vládním daňovém balíčku schválila zavedení stravenkového paušálu, který má být alternativou k dosavadním stravenkám. Balíček přijali poslanci v senátní podobě, která kromě jiného navyšuje slevu na poplatníka v příštím a přespříštím roce vždy o 3000 korun.
Obcím a krajům nahrazuje výpadek daňových příjmů způsobený zrušením superhrubé mzdy zvýšením podílu na sdílených daních. Senátní verze balíčku bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun. Schválený státní rozpočet s tím nepočítá.
Ministerstvo financí ale už dříve označilo balíček za daňovou revoluci. "Přináší významné snížení daňového zatížení cca 4,3 milionu zaměstnancům díky zrušení tzv. superhrubé mzdy a zavedení sazby 15 procent ze mzdy hrubé," uvedlo ministerstvo. Vyšší sazba se bude vztahovat na část měsíčních příjmů nad částku, která pro příští rok činí podle ministerstva 141 764 korun.