Zemana urazilo posprejování Churchillovy sochy, chtěl by přísnější tresty pro vandaly
Zeman to řekl na Pražském hradě při jmenování nových předsedů krajských soudů.
Publikováno: 17.6.2020
Zeman v projevu před soudci kritizoval to, že se v poslední době podle něj rozmáhá vandalismus, žhářství a trestné činy podobného typu. "Domnívám se, že to někdy zbytečně podceňujeme. Že závist až nenávist vůči těm, kdo vytvářeli hodnoty, od těch, kdo žádné hodnoty vytvořit nedokázali, se v naší společnosti rozšiřuje," poznamenal.
Poukázal právě na případ posprejování Churchillovy sochy z minulého týdne. Řekl, že nebýt Churchilla, Velká Británie by v roce 1940 uzavřela separátní mír s hitlerovským Německem. "Právě proto, že to Churchill tehdy odmítl, musíme mu být jako národ vděčni, že jsme zachovali svůj národní svéráz, svoji identitu, a dokonce i svoji fyzickou existenci. A když tyto dvě ženy se dopustí vandalského činu, je to vlastně popření naší historie," řekl Zeman.
Novým předsedkyním a předsedovi krajských soudů popřál, aby se v jejich praxi a v praxi jejich podřízených tyto trestné činy výrazněji trestaly. "Mnohdy adekvátním trestem by byly veřejně prospěšné práce," řekl. Přispěly by podle něj k tomu, že "různé čmáranice na sochách a budovách by odstraňovali právě ti, co je způsobili". Dodal, že má Churchilla rád a čin ho velmi urazil.
Minulý týden se na podstavci Churchillovy sochy na náměstí pojmenovaném po britském premiérovi objevily nápisy Byl rasista a Black lives matter (Na životech černochů záleží). Policie čin vyšetřuje pro podezření z trestného činu poškození cizí věci.
K odpovědnosti se autorky přihlásily na internetovém deníku Alarm. Uvedly, že nápisem o Churchillově rasismu chtěly vyvolal debatu o roli někdejšího britského premiéra v dějinách a vyjádřit solidaritu nynějším bojům za rovnoprávnost.
Protesty z posledních týdnů proti policejnímu násilí a rasismu v USA i jiných zemích rozpoutala smrt černocha George Floyda při policejním zásahu v americkém Minneapolisu. Doprovázejí je útoky na sochy politiků a dalších osobností kritizovaných kvůli rasismu.
Churchill vedl Velkou Británii v době války proti hitlerovskému Německu. Autorky nápisu v prohlášení napsaly, že nechtějí snižovat povědomí o jeho úspěších. Poukázaly ale na jeho podíl na hladomoru v Bengálsku, použití chemických zbraní proti demonstrujícím v Iráku, střílení do stávkujících horníků ve Walesu v roce 1910, zmiňují britské detenční tábory v Keni. Rozporují tezi, že jeho rasismus a antisemitismus nebyl v dobovém kontextu výjimečný. "Pevně doufáme, že jsme minimálně přispěly k otevření debaty, i když se jí bohužel nemůžeme účastnit nebo dostaneme za uši," uzavřely své prohlášení.
Prezident na Pražském hradě jmenoval tři nové předsedy krajských soudů v Hradci Králové, Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích. Soudy povedou Vladimír Lanžhotský, Lenka Ceplová a Martina Flanderová. Vítězné uchazeče z výběrových řízení prezidentovi navrhla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Ceplová a Flanderová se funkce ujímají již dnes, Lanžhotský od začátku července.
Flanderová dosud působila jako předsedkyně Okresního soudu v Písku. V čele českobudějovického krajského soudu nahradí Milana Tripese. Ústecký krajský soud je bez předsedy rovněž od počátku roku, kdy Luboš Dörfl začal řídit pražský vrchní soud. Nyní ho povede Ceplová. Nejprve působila u Obvodního soudu pro Prahu 5, poté řadu let u Krajského soudu v Praze, z toho devět let jako jeho místopředsedkyně.
Současnému předsedovi královéhradeckého krajského soudu Janu Čiperovi vyprší mandát k letošnímu 1. červenci. Do výběrového řízení na jeho nástupce se jako jediný přihlásil dvaapadesátiletý Lanžhotský, který u tamního soudu zastává posledních sedm let post místopředsedy.