Zemědělci žádají kontrolu prodejců kvůli zneužití tržní síly. Cílí na německé řetězce
Antimopolní úřad hodlá zjišťovat, ve které části dodavatelského řetězce od výrobce po prodejce nejvíce rostou ceny potravin.
Publikováno: 21.2.2023
Velké zahraniční řetězce si podle Agrární komory mohou diktovat podmínky na trhu a určovat, co se na něm bude prodávat. "Jednička a dvojka tuzemského maloobchodu Lidl a Kaufland, dále obchodní řetězce Penny, Billa a dalších sedm řetězců ovládá 75 procent trhu," uvádí komora ve svém prohlášení.
Lidl a Kaufland provozuje v Česku německá skupina Schwarz, řetězce Penny Market a Billa vlastní společnost Rewe.
Prezident komory Jan Doležal uvedl, že je potřeba se ptát, do jaké míry mohou skupiny Schwarz a Rewe ovlivňovat na českém trhu ceny potravin. "Zemědělci, potravináři i obchodníci mají ale různé manévrovací možnosti, jak promítnout tyto náklady do cen, za něž prodávají. Komu a s jakou úspěšností se to daří, ukazují jednoznačně oficiální statistiky. U řady potravin, jako jsou cukr, drůbeží maso nebo jablka, zemědělci zvyšovali ceny nejpomaleji ze všech. Jednoznačně proto odmítám, že by čeští zemědělci zdražovali lidem potraviny," prohlásil.
Podle komory konkrétně kuřata zdražila loni v obchodech v meziročním srovnání o 26 procent a u zpracovatelů o 27 procent, zatímco výkupní ceny kuřat u zemědělců stouply pouze o 18 procent.
Nebudeme podněcovat nervozitu, vzkazují řetězce
"Nebudeme komentovat tiskovou zprávu Agrární komory a dále podněcovat nervozitu kolem cen potravin. Tato kontrolní pravomoc patří ÚOHS a domníváme se, že neexistují oprávněné důvody, pro které by šetření skupiny mělo být zahájeno," uvedl pro Aktuálně.cz tiskový mluvčí Lidlu Tomáš Myler.
Podobně se vyjádřila také tisková mluvčí Kauflandu Renata Maierl. Řetězec Billa odmítl situaci komentovat s odkazem na Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR). Vyjádření svazu obchodníků redakce Aktuálně.cz zjišťuje.
Úřad situaci prověří
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v úterý potvrdil, že bude zjišťovat, ve které části dodavatelského řetězce od výrobce až po prodejce nejvíc roste cena potravin. Zaměří se na čtyři základní potraviny, výsledky takzvaného zrychleného sektorového řešení budou k dispozici za několik měsíců. O které potraviny však půjde, úřad neupřesnil.
"Cílem šetření je zjistit, v jaké části vertikálního řetězce od prvovýrobců, přes potravinářské zpracovatele až po obchodní řetězce došlo k největšímu navyšování marží a zda někde v tomto řetězci existuje dysfunkce, kterou by mohl úřad řešit z hlediska pravidel hospodářské soutěže nebo významné tržní síly," uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Samotná vysoká cena či nepřiměřená marže však podle úřadu není přestupkem proti soutěžnímu právu nebo zákonu o významné tržní síle.
"Úřad by musel najít důkazy o existenci kartelové dohody nebo zneužití dominantního postavení, případně zneužití významné tržní síly vůči dodavateli směřující přímo k navýšení ceny. Vysoká cena nebo marže může být indicií, že k takovému přestupku dochází, ale v žádném případě není jednoznačným důkazem," doplnil ÚOHS.
Pokuta v řádech milionů
V případě, že úřad zjistí zneužití významné tržní síly, může zahájit správní řízení. Pokuty se mohou vyšplhat do výše deseti procent ročního obratu.
Podle poslední zveřejněné účetní závěrky v účetním roce, který skončil 28. února 2021, měl Lidl tržby 73,2 miliardy korun a zisk 6,1 miliardy korun. Kaufland dosáhl za stejné období obratu 64 miliard korun a zisku 2,9 miliardy korun.
Penny Market měl v roce 2021 podle účetní uzávěrky tržby za prodej zboží 41,6 miliardy korun a zisk 944 milionů korun. Billa měla ve stejném roce zisk 658 milionů korun a tržby za prodej zboží 30,8 miliardy.