Zemřel Ivan Havel, vědec a bratr prezidenta Václava Havla

<p><img width="1654" height="946" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/ccc-55.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="commons.wikimedia.org/ Jindřich Nosek" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/ccc-55.jpg 1654w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/ccc-55-300x172.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/ccc-55-1024x586.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/ccc-55-768x439.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/ccc-55-1536x879.jpg 1536w" sizes="(max-width: 1654px) 100vw, 1654px" /></p><strong>V neděli zemřel Ivan Miloš Havel (* 11. října 1938 Praha), vědecký pracovník a bratr prezidenta Václava Havla. Ivan Havel byl činný v kruzích alternativního intelektuálního života v době komunistické "normalizace" a patřil k zakladatelům Občanského fóra. Zprávu o skonu Ivana Havla zveřejnil Michael Žantovský.</strong> Ivan Havel vystudoval obor Automatizace a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Roku 1971 získal doktorát na universitě v Berkeley v Kalifornii. Habilitoval se v roce 1992 na Univerzitě Karlově, kde na MFF UK přednášel o přirozeném a umělém myšlení dvacet sedm let (do roku 2018). V sedmdesátých a osmdesátých letech organizoval neoficiální filozofické a vědecké bytové semináře a podílel se na vydávání samizdatové literatury. Od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V poslední době pracoval v Centru pro teoretická studia při UK a AV ČR, kde se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí, robotikou, kognitivními vědami a filozofickými otázkami, které s těmito obory souvisí. Ivan M. Havel byl členem správní rady Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, členem správní rady Nadace Občanského fóra a od roku 2005 předsedou správní rady Libri prohibiti. Byl také členem vědecké společnosti Academia Europea, která byla založena v roce 1988 v Cambridge. Je autorem četných vědeckých studií a esejistických úvah. Mezi knižní publikace Ivana M. Havla patří Robotika – úvod do teorie a funkce kognitivních robotů (1980), Otevřené oči a zvednuté obočí (1998), Svatojánský výlet (spolu se Zdeňkem Neubauerem a Martinem Paloušem, 1999), Sidonia a Sakateky Čtrnáctero vykročení (spolu se Zdeňkem Neubauerem, 2004), tři knížky rozhovorů s Michalem Ajvazem, a to Snování. Rok dopisů o snech (2008), Sindibádův dům (2010) a Pokoje u moře (2017); Zápisky introspektora (2018). V roce 1957 sepsal krátkou prózu nazvanou Arsemid. Po roce 1989 se dočkala hned tří knižních vydání. (zdroj: <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_M._Havel" target="_blank" rel="noopener noreferrer">cs.wikipedia.org</a>.)

#Hlavní stránka #Zprávy #Česká akademie věd #Ivan Havel #Občanské fórum #Václav Havel

Publikováno: 25.4.2021

V neděli zemřel Ivan Miloš Havel (* 11. října 1938 Praha), vědecký pracovník a bratr prezidenta Václava Havla. Ivan Havel byl činný v kruzích alternativního intelektuálního života v době komunistické "normalizace" a patřil k zakladatelům Občanského fóra. Zprávu o skonu Ivana Havla zveřejnil Michael Žantovský. Ivan Havel vystudoval obor Automatizace a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Roku 1971 získal doktorát na universitě v Berkeley v Kalifornii. Habilitoval se v roce 1992 na Univerzitě Karlově, kde na MFF UK přednášel o přirozeném a umělém myšlení dvacet sedm let (do roku 2018). V sedmdesátých a osmdesátých letech organizoval neoficiální filozofické a vědecké bytové semináře a podílel se na vydávání samizdatové literatury. Od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V poslední době pracoval v Centru pro teoretická studia při UK a AV ČR, kde se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí, robotikou, kognitivními vědami a filozofickými otázkami, které s těmito obory souvisí. Ivan M. Havel byl členem správní rady Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, členem správní rady Nadace Občanského fóra a od roku 2005 předsedou správní rady Libri prohibiti. Byl také členem vědecké společnosti Academia Europea, která byla založena v roce 1988 v Cambridge. Je autorem četných vědeckých studií a esejistických úvah. Mezi knižní publikace Ivana M. Havla patří Robotika – úvod do teorie a funkce kognitivních robotů (1980), Otevřené oči a zvednuté obočí (1998), Svatojánský výlet (spolu se Zdeňkem Neubauerem a Martinem Paloušem, 1999), Sidonia a Sakateky Čtrnáctero vykročení (spolu se Zdeňkem Neubauerem, 2004), tři knížky rozhovorů s Michalem Ajvazem, a to Snování. Rok dopisů o snech (2008), Sindibádův dům (2010) a Pokoje u moře (2017); Zápisky introspektora (2018). V roce 1957 sepsal krátkou prózu nazvanou Arsemid. Po roce 1989 se dočkala hned tří knižních vydání. (zdroj: cs.wikipedia.org.)