Zemřela Vlasta Chramostová. Slavné herečce a signatářce Charty 77 bylo 92 let

#Kultura

Publikováno: 6.10.2019

Za své nekonformní postoje po srpnu 1968 měla Chramostová zákaz hrát ve filmu, televizi i rozhlase. V roce 1970 ji Otomar Krejča angažoval do Divadla za branou, po jehož zrušení v roce 1972 se krátce objevila v Západočeském divadle v Chebu v titulní postavě Brechtovy hry Matka kuráž a její děti.

Na dalších sedmnáct let pro ni zůstaly všechny oficiální scény i média uzavřeny. Angažovala se v disentu a samizdatu, patřila k prvním signatářům Charty 77 a se svým mužem, kameramanem Stanislavem Milotou se živila výrobou a prodejem lamp. Založila doma režimem sledované a pronásledované bytové divadlo. Ještě na jaře 1989 byla odsouzena za opoziční činnost.

Po listopadu 1989 začala žít svůj "třetí život - život návratů". Necelý rok poté se stala po Emě Destinnové, komorním pěvci Bedřichu Plaške a Vendelínu Budilovi čestnou členkou české první scény.

Za role ve filmech Je třeba zabít Sekala a Kuře Melancholik si vysloužila nominaci na Českého lva. Ocenil ji také prezident Václav Havel, který jí roku 1998 udělil Řád T. G. Masaryka III. třídy Za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. V roce 2015 byla uvedena do Síně slávy Národního divadla.

Před kamerou debutovala v roce 1949 v dramatu Veliká příležitost. Dramaticky náročnější portréty žen, které prokážou morální kvality při těžkých zkouškách za nacistické okupace, vytvořila v roce 1950 ve Fričově Pasti a o pět let později ve Weissově snímku Hra o život. V 60. letech si zahrála v řadě známých filmů, diváci si ji mohou pamatovat zejména jako manželku pana Kopfrkingla ve filmu Juraje Herze Spalovač mrtvol.