Zisk 13 tisíc z jedné mince. Na sběratelském boomu vydělávají prodejci i spekulanti
Mince a bankovky České národní banky vydané ke stému výročí měny vyvolaly nákupní horečku. Jak se zhodnotily a kdo na nich vydělává nejvíc?
Publikováno: 31.7.2019
Nebývalý zájem o pamětní mince a bankovky v posledních měsících jako by potvrzoval názor, že Češi jsou národem sběratelů. Většina prodejců numismatického materiálu, kteří mají od České národní banky povolení k prodeji, mají u výročních mincí poznámku: vyprodáno.
Projde-li zájemce e-shop po e-shopu, můžete ještě pár kousků najít. Třeba zlatou desetitisícovou minci 2019 připomínající zavedení československé měny. Jenže místo 32 tisíc, které za ní chtěla ČNB, ji koupíte za 45 tisíc. Původně byla marže obchodníka výrazně nižší. Třináct tisíc z jedné mince je pěkný výdělek, záleží ale také na tom, kolik takových mincí máte. Kdo o jejich distribuci rozhoduje?
Pamětní mince a bankovky ČNB prodávají pouze smluvní partneři, tedy obchodníci, kteří s bankou uzavřeli smlouvu. Je jich několik desítek a najdete je na webu banky.
Zdá se, že není úplně těžké se takovým partnerem stát. Na webu banka píše: "Smluvním partnerem pro prodej sběratelského materiálu se může stát právnická nebo fyzická osoba, která předloží výpis z obchodního nebo živnostenského rejstříku, kterým prokazuje oprávnění k obchodování, a splní minimální množství odběru." To činí 75 kusů u pamětních stříbrných mincí, bimetalových mincí a pamětních bankovek a 30 kusů u zlatých mincí.
Obchodníci znají emisní plán ČNB na několik let dopředu a numismatický materiál si objednávají několik měsíců před samotnou emisí. Těžko tak odhadují budoucí zájem zákazníků o konkrétní minci a ve velkém nenakupují. Někteří odebírají jen stanovené minimální množství.
"Obchodníci většinou neberou mnoho kusů, na které by neměli odbyt. Riskují, že pokud o minci nebude zájem, zůstane jim na skladě. Když však někomu zbude nebo objedná větší množství, a ta mince je posléze žádaná a její cena roste, obchodník cenu zvýší podle aktuální poptávky. Nikdo by asi neprodával za stovku, když může prodávat bez problému za sto deset nebo sto padesát," říká Jan Jelínek z numismatického aukčního domu Macho & Chlapovič.
Cenu si tak prodejci stanovují sami, banka ji neovlivňuje. A tak jsou v nabídkách často rozdíly. Například poslední nabízenou sadu šesti oběžných dvacek jeden obchod nabízel za 390 korun, jiný za 550 korun. Od banky ji nakoupili za 250 korun.
Nemáme distribuční síť, vysvětluje banka
Proč ale ČNB nezajišťuje prodej mincí sama? Stejně jako například Národní banka Slovenska, která prodává jak smluvním partnerům, tak i lidem prostřednictvím Kremnické mincovny a za stejných cenových podmínek.
"ČNB nemá vhodnou a dostatečně velkou distribuční síť regionálních zastoupení, proto pamětní mince a bankovky prodává prostřednictvím smluvních partnerů. O přímém prodeji koncovým zájemcům ČNB neuvažuje ani do budoucnosti," říká tisková mluvčí banky Denisa Všetíčková.
Na numismatickém materiálu však neprodělává: "Prodejní cena numismatického materiálu se obvykle kalkuluje jako cena materiálu, u mincí drahých kovů, výroby, další nákladů ČNB, malého zisku a daně, v zásadě tedy tržně. Jen v ojedinělých případech je cena stanovena administrativně, například pamětní bankovka pokrývala část nákladů na akce stoletého výročí koruny," doplňuje Všetíčková.
Podle Jana Jelínka je forma velkoobchodu pro banku výhodná. "Maloobchodní prodej pro koncové zákazníky by byl značně časově a organizačně složitější. Vždy máte lepší jako prodejce, když si od vás někdo vezme 10 kusů najednou než prodávat po jednotlivých položkách zvlášť. Proto má ČNB svou distribuční síť, která za ní tuto práci dělá," říká expert, podle něhož mají obchodníci na produktech minimální marže pro stálé odběratele.
"Novodobé pamětní mince vydávané ČNB jsou pouze marginální část numismatického trhu. Vysoké zhodnocení je vidět hlavně u staršího numismatického materiálu, který je stále žádanější," dodává Jelínek.
Nový emisní plán se už chystá
ČNB stanovuje emisní plán na pětileté období. To současné končí rokem 2020. Už nyní tak připravuje plán na další pětileté období, vytvoří návrhy, která výročí jsou zajímavá, a vymýšlí další nový cyklus zlatých mincí. Nyní bylo téma hrady.
"Obešleme významné instituce, které by nám mohly pomoci s výběrem výročí, například národní muzeum, památkový ústav, a bankovní rada pak finálně schválí každou stříbrnou nebo zlatou minci včetně toho, co na ní bude," říká Josef Ducháček z ČNB, podle něhož na konci roku 2019 bude banka vědět, jaké mince bude od roku 2021 razit. Je to proto, že vlastní ražba mincí trvá minimálně rok od vlastního předání návrhu po ražbu a distribuci.
Banka emituje každý rok většinou čtyři až pět stříbrných mincí a dvě zlaté mince z nějakého cyklu. Letošní rok se ovšem kvůli oslavám sto let vzniku republiky a koruny zvyklostem vymykal. Vedle běžné nabídky uvedla banka na trhu stříbrnou a bimetalovou minci, dvě zlaté mince a dokonce historicky první pamětní bankovku. Zároveň pak speciální oběžné dvacetikoruny a stokorunu s přítiskem.