Životice. Nacistický masakr málem zůstal zapomenut. Gestapáci tam zastřelili třicet šest nevinných
Publikováno: 3.8.2024
Před 80 lety, 6. srpna 1944, postřílelo gestapo 36 mužů (28 Poláků a osm Čechů) z obce Životice na Havířovsku a okolních vesnic. Němci se mstili za smrt tří příslušníků gestapa, kteří zahynuli v přestřelce s partyzány. Nikdo z obětí ale neměl s přestřelkou nic společného a pro obyvatele regionu znamená hromadná vražda v Životicích totéž, co vyhlazení obcí Lidice nebo Ležáky. V roce 2022 vydala o události spisovatelka Karin Lednická knihu Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie. K tématu se podle svých slov v doslovu knihy dostala při psaní druhého dílu trilogie Šikmý kostel. Úplně neznámé pro ni nebylo. Vyrostla v Havířově a několikrát se školou navštívila památník věnovaný tragédii. Příčinou tragédie byla přestřelka mezi odbojáři z polské sabotážní skupiny Armia Krajowa a gestapem 4. srpna 1944 v životické hospodě Isidora Mokrosze, kde partyzáni napadli příslušníky gestapa, kteří zde zrovna byli. Při této přestřelce byli zabiti tři příslušníci gestapa, jeden partyzán a hostinský. Nacisté o dva dny později zastřelili 36 lidí z Životic, Horní a Dolní Suché a Horního Těrlicka (všechny muže, kteří neprokázali německou státní příslušnost). Podle velitele zásahu Guida Magwitze to měla být krvavá msta za zavražděné. Dalších 31 lidí gestapo odvedlo do koncentračních táborů, odkud se vrátili jen čtyři. Nejmladšímu ze zastřelených nebylo ještě 17 let. Do matričních záznamů přikázali nacisté zapsat tyto vraždy jako případy srdeční slabosti či mrtvice. Ve stejný den nechali mrtvé odvézt na starý židovský hřbitov do Orlové, uložit do společně jámy a zasypat. Koncem roku 1945 bylo několik příslušníků gestapa odsouzeno, někteří dostali trest smrti, jiní byli odsouzeni do…