Zjizvená tvář Mariupolu. Tři roky po dobytí Rusy zůstává zmrzačené město jedním z bojišť o smysl války na Ukrajině
Publikováno: 6.5.2025
Od samotného začátku útoků na Mariupol Rusko usiluje o to, aby zakrylo, překroutilo anebo vymazalo stopy zločinů, jichž se na něm a na jeho obyvatelích dopustilo. Město samo je ale v sobě nese dál, jako by je zakonzervovalo. Navzdory kosmetickým zásahům Ruska zůstává symbolem odhodlaného odporu Ukrajinců i jejich bolestných ztrát. Je to možné i díky tomu, že ruské armádě se hned na začátku března 2022 Mariupol sice podařilo obklíčit, ale ne umlčet. Filmař Mstyslav Černov a jeho tým na počátku zveřejňovali záběry postižených civilistů, mimo jiné po bombardování tamní porodnice. Na veřejnost vyšla i svědectví o zničení městského divadla, v jehož nitru se patrně ukrývalo přes tisíc civilistů. Také obránci města dokázali se světem komunikovat. Ozývali se dokonce i z obklíčení v ocelárně Azovstal. Jejich záběry obletěly svět i po 20. květnu, kdy se z rozkazu prezidenta Volodymyra Zelenského vzdali. Svět viděl jejich odchod do zajetí, v němž jich okolo devíti set zůstává dodnes. Rusové následně podrobili Mariupol očistě jako z genocidního partesu. Kdo se nepřizpůsobil rusifikaci, zmizel ve filtračním táboře. Kdo nemá ruský pas, čelí ztrátě domova a řadě dalších ústrků. BBC zjistila, že úřady vedou na 5700 domů v Mariupolu jako nemovitosti bez vlastníka a chystají se je znárodnit. V mnohých z nich dosud jsou i věci jejich původních majitelů, kteří utekli nebo zemřeli. Kolik lidí v Mariupolu skutečně zahynulo, to se asi nikdy nedozvíme. Těla obětí skončila v masových hrobech za městem, mnohá zřejmě byla vyvezena společně se sutí. Do města se začali stahovat novodobí ruští „kolonisté“. Spěchalo se. Opravu potřebovala naprostá většina budov. Realitní makléři se předháněli v lukrativních nabídkách. Jenže stavební firmy pak podle místních rozkradly spoustu státních peněz…