Zkrácení doby oddlužení se bojí některá města, prý to zasáhne jejich rozpočty
Publikováno: 24.7.2024
Již v letošním roce by se na základě novely insolvenčního zákona mohli čeští dlužníci snadněji zbavit svých závazků. Některá města a obce však se změnou zákona, která zkracuje dobu oddlužení z pěti na tři roky, zásadně nesouhlasí. Bojí se totiž, že budou muset doplácet za své dlužníky z vlastních rozpočtů. Novelou insolvenčního zákona se začal intenzivně zabývat také Svaz měst a obcí. Zaměřil se především na to, o kolik peněz může kvůli zkrácení doby na oddlužení přijít a v jakých oblastech se to projeví. Stát může totiž dlužníkům velkou část nesplacených závazků odpustit, na což mohou doplatit právě města a obce. „Kdo dluží městu za odpady nebo v nájemních bytech, tak dluží vlastně všem, protože to bude město muset doplatit ze svého rozpočtu. Tím pádem se to zdražuje pro všechny občany,“ myslí si výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. Kromě již zmíněného zkrácení doby oddlužení z pěti na tři roky přináší novela i další podstatné změny. Například se z deseti na dvanáct let prodlužuje doba, během které nelze znovu vstoupit do oddlužení. Dále se pak zavádí povinná součinnost poskytovatelů úvěrů a zaměstnavatelů s insolvenčním správcem. Rozšiřují se také důvody pro zrušení schváleného oddlužení. V neposlední řadě se zkracuje doba pro vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků na tři roky, bylo-li způsobem řešení úpadku oddlužení. Svaz měst a obcí napsal dopis ministru financí Zbyňkovi Stanjurovi (ODS), v němž zdůrazňuje, že stát ve svých krocích nerozlišuje ohrožené skupiny zadlužených osob a dlužníky, kteří neplacení svých závazků považují za jakýsi životní…