Zlomový rok pro zaměstnance: Reálná mzda klesla kvůli inflaci o víc než 7 procent

#Osobní finance

Publikováno: 6.3.2023

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně o devět procent na 37 463 korun. U mužů činil 40 232 korun, u žen 34 554 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 666 korunami a 70 514 korunami měsíčně.

Nominálně se mzda v meziročním srovnání zvýšila v každém kvartálu loňského roku. V prvním čtvrtletí to bylo o 7,3 procenta, ve druhém o 4,4 procenta a ve třetím o 6,2 procenta. Reálně ale v každém čtvrtletí loňského roku klesla. Bylo to postupně o 3,5 procenta v prvním čtvrtletí, 9,8 procenta ve druhém a 9,7 procenta ve třetím.

Podle analytika Komerční banky (KB) Jaromíra Gece přispívá k pokračujícímu vzestupu nominálních mezd v podnikatelské sféře napětí na trhu práce. V nepodnikatelské sféře byl pak růst platů ve čtvrtém čtvrtletí podpořen 10procentním navýšením tabulek pro část pracovníků veřejné správy od září.

"Vzhledem k tomu, že inflace s přispěním vlivu takzvaného úsporného tarifu na energie zpomalila z průměrných 17,6 % ve třetím čtvrtletí na 15,7 % ve čtvrtém čtvrtletí, meziroční pokles reálných mezd se zmírnil na 6,7 % po předchozích -9,7 procentech, a to při meziročním snížení (reálné) produktivity práce o 1,1 procento. V mezičtvrtletním vyjádření se však reálné mzdy po pěti poklesech v řadě v závěru loňského roku již dále nesnižovaly," uvádí Jaromír Gec.

Kupní síla průměrné mzdy po sezónním očištění podle odhadů KB vzrostla o 1,1 procento. "Firmy tak pravděpodobně v prostředí stále solidní ziskovosti kompenzovaly svým zaměstnancům část předchozího nárůstu životních nákladů," doplnil analytik. 

Podle Víta Hradila, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus, čeští zaměstnanci prožili z pohledu mzdového vývoje vpravdě hororový rok. "Ačkoliv česká ekonomika jako celek reálně narostla o 2,4 procenta, zaměstnanci z tohoto výkonu mnoho neměli, když jejich příjem reálně poklesl o 6,7 procent," říká Hradil.

Připomíná, že výsledek byl nakonec ale přece jen mírně lepší, než očekávala Česká národní banka, která počítala s propadem o 8,5 procenta. 

"Právě případným rychlejším růstem českých mezd totiž ČNB dosud podmiňovala další zvýšení úrokových sazeb. Nepřepokládáme ovšem, že by aktuální data byla sama o sobě dostatečně pádným argumentem pro reakci bankovní rady hned na březnovém měnově-politickém zasedání. Více směrodatným bude patrně začátek roku 2023, kdy do mzdových vyjednávání zaměstnanci vstoupili již s vědomím dvouciferné inflace," míní Hradil. 

Dosavadní vývoj na trhu práce podle něj nepotvrzuje předchozí obavy z výrazného růstu míry nezaměstnanosti, což může zaměstnancům dodat na asertivitě. "Předpokládáme tedy, že rok 2023 již výrazný pokles reálných mezd nepřinese. Případné propouštění se bude týkat spíše nízkopříjmových pracovníků, což průměrnou mzdu naopak navýší. Ti ostatní se osmělí ve svých požadavcích a nominální růst mezd tak podle nás přibližně pokryje inflaci, pročež reálná mzda bude zhruba stagnovat," odhaduje expert. 

Ve výrobě a energetických firmách si lidé polepšili nejvíce

Nejvíce v posledním čtvrtletí loňského roku rostly mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Bylo to o téměř 15 procent. Naopak o 0,3 procenta klesly mzdy ve vzdělávání. "Ve zdravotní a sociální péči byl nárůst pouze 4,5 procenta," uvedli statistici.

Za celý loňský rok dosáhla průměrná mzda 40 353 korun. V meziročním srovnání to bylo o 2450 korun více, tedy o 6,5 procenta. Spotřebitelské ceny se ale loni zvýšily o 15,1 procenta, reálně se proto mzda snížila o 7,5 procenta.