Zlý sen Kremlu nebere konce. Balt teď patří spojencům z NATO zase o něco víc
Publikováno: 7.4.2026
KOMENTÁŘ / Když do NATO před více něž dvěma lety vstupoval jeho nejmladší člen, Švédsko, přimělo to Kreml k výhrůžkám. Kdyby si prý spojenci náhodou mysleli, že od teď je Baltské moře jejich, Rusové přijmou potřebná „vojensko-technická“ opatření, aby tomu zabránili. Paradoxně od té doby vydatně přispívají k tomu, aby se jejich noční můra naplnila. O tom, že se spojenci v oblasti chovají čím dál suverénněji, svědčí tři zásahy proti ruské stínové flotile, které za poslední měsíc podnikli Švédové. S nadsázkou řečeno měli tisíc a jeden důvod, proč lodě nedaleko svého pobřeží zadržet. Nedostatečným pojištěním počínaje a falešnými dokumenty konče. Ve dvou případech kotví plavidla dál na jihu Švédska a jejich ruští kapitáni jsou ve vazbě. Třetí případ byl z trochu jiného soudku, ze zadrženého tankeru unikala ruská ropa. Vyšetřování ukázalo, že trestný čin nelze prokázat, a tak byl další den propuštěn. Zdvižený prst směrem k námořníkům ve službách Putinova režimu ale nikam nezmizel. Severské státy si více než jiné uvědomují, jak moc je stínová flotila důležitá pro financování války proti Ukrajině. Právě přes Baltské moře nyní do světa putuje zhruba polovina sankcionované ruské ropy, a tak není divu, že Rusko operace podobné těm švédským označuje za pirátství a všechny důvody k zadržení považuje za smyšlené. K zásahům proti jeho stínové flotile ovšem ke konci března přibyly také ukrajinské útoky na ruskou ropnou a exportní infrastrukturu v klíčových baltských přístavech.